Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Horor

Recenze (427)

plakát

Ach, ta láska nebeská... (2020) (TV film) 

Sotva jsem zvládla vydýchat Absolonové tesknou píseň o mužích, obohacenou o tanec se zahradním nábytkem, už zas tančila Basiková v kostýmku s cigaretovou špičkou a Klepl jí k tomu brnkal jazz. Langmajer v rákosí, Pawlowská ve frontě, Neckář na radnici. Brzobohatý dělá šuby duby, Šmoldas glosuje, a Dyk ladí Pilarce v rádiu Helenku a její Dlouhou noc se slovy "Ó, promiňte, madam." Pilarka se hereckého partu zhostila dokonce lépe, než Brzobohatý, který neumí věrohodně ani padat ze židle. Ovšem dno stanovila Kuchařová, která se umí dobře hýbat, ale ať proboha nehraje. Suma sumárum, vlastně mě to na tu hodinu u žehlení zvládlo zabavit, a je dobře, že to nebylo delší. 30%

plakát

Okna (1975) 

Milé.

plakát

Alone Time (2013) 

Nevím si rady. Je to příjemný, oddychový film o hledání klidu v nádherné přírodě. Jako takovému bych mu dala 5 hvězd. Thriller to je posledních 5 vteřin. Víc napětí film nenabízí. 60%

plakát

I Heard It Too (2014) 

Vykradený plot twist z creepypasty, to je vše, co snímek nabízí. Nevysvětlený konec. Otec chyběl proč? 20%

plakát

The Miracle Man (1919) 

150 vteřin nehodnotilených. Škoda, že film nadobro zmizel.

plakát

Noctuelle (2019) (studentský film) 

Animace se mi líbí, hororové ladění rovněž, a boj na střeše za hustého deště je vrcholnou scénou tohoto krátkého loutkového příběhu. Ale děj jak kdyby psal nějaký začátečník, a nebo ho vlastně nepsal vůbec - vymyslel ho, zatímco seděl na židli, a začal jej animovat. Onen závěrečný výkřik zla budiž jedním příkladem za všechny, co si myslíme, že divák od hororu očekává, ale vlastně to není pravda - neb co už bylo viděno tisíckrát, víckrát už vidět nechceme. 65%

plakát

Nezapomeň na mě (2019) 

Můj největší favorit na zlatou sošku. Bohužel to dopadlo jinak.

plakát

Sestra (2018) 

Černobílý vizuál je epesní, příběh ponurý, dokud ho vyprávíme směrem kupředu, a vlastně i poté, co se dozvíme oč vlastně běží. Škoda, že jde jen o takové krátké melancholické přemítání hlavního hrdiny - takovou pesimistickou úvahu. Jakmile se dozvíme pointu, film končí, namísto aby byl příběh rozvíjen nějakým směrem,například jak by se celý jeho život skutečně odehrál jinak, kdyby.