joehot

Možná spoiler? Kam se sere Lister.

Taková chujovina, že se ani můj 4letý brácha nebavil.

Koncentrovaná pohoda vytesaná do hudební stupnice.

Nolan natočil další Velký film. Poměrně obratně balancuje mezi Kubrickem a Spielbergem (při sledování si však vzpomenete i na Zemeckisův Kontakt či Boylovo Sunshine), přitom vytváří hard sci-fi, které potěší i fanoušky díla Arthura C. Clarka. Někdy trpí na přílišnou doslovnost (hlavní hrdina je v podstatě, co se fyziky týče, stejný blb jako divák, takže mu všichni všechno musí polopaticky vysvětlit), někdy na zdlouhavost (nechápu třebas účel postavy Casseyho Afflecka) a jindy na předvídatelnost, ale nikdy nepřestává probouzet úžas. Jen za mě toho Spielberga mohlo být méně.

A tady se vzal Columbo...

Do třetice dobrého. Poprvé jsem se trochu nudil, podruhé sledoval detaily, potřetí pochopil, že lépe Moorovo geniální dílo do filmového jazyka přeložit asi ani nešlo.

Neskutečná inťoušská paráda, která obratně balancuje na hraně existencialismu a pocty Shakespearovu dílu, jeho parafráze, parodie a postmoderní hříčky o vedlejších postavách, které neví, co mají dělat, jak a proč se na dané scéně ocitly. Ze všeho nejvíc jsem si zamiloval Rosencrantzovy fyzikální objevy (Archimédův zákon, Newtonův zákon akce a reakce, turbína, letadlo), které však coby vedlejší charakter Shakespearovy hry nedokázal vysvětlit. Nebo scénu se slovním tenisem. A celý zbytek filmu.

Poutavé je porovnání Tron: Povstání s komiksovou-superhrdinskou tvorbou. Právě z komiksů (případně filmových adaptací komiksů) seriál vychází více, než je na první pohled patrné. Beckova revolta v některých epizodách připomíná Batmanovu stráž nad Gothamem, jeden díl nápadně připomíná finále Nolanova Temného rytíře (2008). Jindy naopak Beck v obleku a helmě renegáta zachraňuje dámu v nesnázích, již zná i ve svém civilním životě, a je zcela patrné, že se do Renegáta zamilovává, zatímco s Beckem ji pojí pouze přátelství (tak jako Lois Laneová se Supermanem/Clarkem Kentem). V některých bojových sekvencích pak snaha o frikulínský styl vyjadřování (hlášky) hlavního hrdiny evokuje Spider-Mana.

Zamiloval jsem si scénu Anakinova "pasování".

V podstatě jedno velké klišé, ale ta pohodovost je nebezpečně nakažlivá.