Planeta Praha

Jsem rád, že i u nás vznikají přírodovědné dokumenty, jelikož jsem toho názoru, že naše příroda je plná krásných a zajímavých zvířat, o kterých širší veřejnost kolikrát nemá ani ponětí, nebo je zná maximálně tak ze zoologických zahrad. Planeta Praha nepřímo navazuje na předchozí dokumentární film Planeta Česko, který mi ze záhadných důvodů nějak unikl. Budu to muset co nejdříve napravit. Planeta Praha, jak již název napovídá, sleduje několik druhů zvířat, žijících v naší matičce stověžaté. Ze zvířat mě nejvíce zaujali nádherní mufloni a roztomilí plši. Film je plný nádherných záběrů, člověku se kolikrát ani nechce věřit, že sleduje záběry z našeho největšího města. Na druhou stranu mi ale dokument přišel i při své střídmé stopáži docela nudný, chybělo mu svižnější tempo, větší spád či nějaké dramatičtější momenty, které by ho trochu oživily. Takhle to sice bylo krásné, ale většinou šíleně nudné. Dokument mi také přišel malinko pragocentrický, a to zejména díky některým vypravěčovým poznámkám, které si tvůrci buď mohli odpustit, nebo je podat tak, ať to nevyzní tak blbě. Planeta Praha je spíše takový oddechový dokument, který diváka ohromí spíše svou pohodovou atmosférou, než množstvím zajímavostí. 5/10. (30.09.2023)

Planeta Praha zaujme díky množství pro běžné oko nevídaných záběrů z naší metropole, v níž nejsou pouze betonové památky, nýbrž i celá plejáda více či méně známých tvorů. Dost mě překvapilo, že byl Macháčkův komentář hodně střídmý a vyvaroval se lascivitě. Vím, že se jedná o rodinný film, i tak to bylo překvapení - a to milé. Ze zobrazovaných zvířat mě nejvíce zaujaly sekvence se slípkou zelenonohou a s muflony (jejich přítomnost beru jako nápad na další návštěvu Prahy). Rovněž se mi líbilo úvodní ("středověké") a závěrečné ("postapokalypické") vyobrazení matičky Prahy. (15.08.2022)

Kvalitní rodinný film s krásnými záběry obyvatel Prahy, kterých si místní ani turisté většinou nevšímají. Tomu odpovídá i komentář v podání Jirky Macháčka. A vlastně se mi líbilo i orámování filmu úvodními i závěrečnými trikovými scénami. Zvířat jistě žije v Praze mnohem více, ale filmu rozhodně svědčí délka pod hodinu a půl. (11.09.2022)

Film postavený na pro mnohé asi překvapivé tezi, že kvůli zemědělsky nebývale zglajchšaltované krajině je kromě různých chráněných krajinných oblastí nejpestřejší a nejzajímavější příroda ve městech. Ať už tu, jako třeba plch, byli odjakživa a město kolem nich narostlo, nebo jako slípka zelenonohá využili možnosti a vzdali se zimního migrování, případně se do města stáhli z okolí jako mufloni do areálu krčské nemocnice.  Filmařsky je to srovnatelné se standardem přírodovědných dokumentů BBC, ale po této stránce nijak objevné. Nicméně snad to má potenciál ukázat lidem městskou divočinu, inspirovat je, aby sami objevovali a aby zbytečně neškodilli. (01.01.2023)

Zatímco Planeta Česko mě před pár lety příliš neoslovila, jak tedy aspoň soudím podle mého starého komentáře, Planeta Praha mi sedla výborně. Možná hlavně proto že jsem z Prahy, že většinu ve filmu použitých lokací důvěrně znám, a že Macháčkův hlas se mi neprotivil tak, jako pisklavý hlásek Hádka. Samozřejmě už dlouho vím o muflonech v "Krčáku", o nutriích na Vltavě a Rokytce, o volavkách v ZOO, o strakách a veverkách v parcích a podobně, ale třeba plchové v ptačí budce, mravenci otrokáři u parkoviště, břehule ve výkopu nebo slípky na stromech nad Vltavou pro mě byli zajímavými novinkami. A možná, že až budu zase někdy v létě křoviňákem osekávat zarostlý chodník a nadávat jak ten prevít plevel zase všude roste, vzpomenu si na závěrečný krásný časosběr jarních pampelišek deroucích se z rozpraskaného starého asfaltu. (19.04.2024)