Veřejný nepřítel

Vynikající mafiánský film odehrávající se v době prohibice. Skvělý Cagney v roli Toma Powerse místy přehrává a člověk se tomu někdy zasměje, ale celkově nepůsobí jeho výkon směšně - na Cagneyho herecký styl si divák naopak velice rád zvykne (a navíc si musíte uvědomit, že tento film je z roku 31!!!). Zajímavé je, že násilí ve filmu není skoro vůbec vidět, ale člověk ho přesto vnímá velice intenzivně a to díky výborné práci režiséra. Opravdu nepotřebujete hektolitry krve, aby byl film tohoto žánru působivý - Wellmanův snímek je toho důkazem. V mafiánském žánru řadím "Veřejného nepřítele" hned za Coppolova první dvě veledíla. A to jsem viděl Donnie Brasca, Mafiány, Tenkrát v Americe, V přístavu, Příběh z Bronxu, Neúplatní atd... (13.04.2005)

Ústřední dvojice se k sobě výborně hodila - nehezká, nesympatická, protivná platinová pipka, Jean Harlow, a nesympatický gangster James Cagney. Strašně se to vleklo a většinu času, hlavně zezačátku, a na konci mě to dost nudilo. Bylo tam jen pár zajímavých scén - předvečer prohibice nebo následné odčerpávání whisky, ale jinak nic moc. (13.12.2009)

Ma to svih, atmosku a najma super Cagneyho. Zaklady zanru sa tu este iba stavali, takze to nie uplne dokonale ako napr. Roaring Twenties. Aj tak vsak vytiahnem plne hodnotenie, kvoli fantastickej dejovej linke s matkou. O jej vztahu k svojmu babatku, z ktoreho vyrastol psychopat, nemilostdny vrah a gauner, no pre nu je stale je mily chlapcek, by som si kludne pozrel cely film. 10/10 (24.11.2018)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)