Režie:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Bronislau KaperHrají:
Edward G. Robinson, Loretta Young, Orson Welles, Richard Long, Konstantin Shayne, Billy House, David Bond, Brother Theodore, Erskine Sanford, Ethan Laidlaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyšetřovatel Wilson z komise pro válečné zločiny pátrá po uprchlém nacistovi Franzi Kindlerovi, který se za války podílel na genocidě židovského národa a dosud věří v nacistické ideje. Stopa zavede Wilsona až do poklidného connecticutského městečka Harper. Kindler tu působí pod falešným jménem Charles Rankin jako všemi respektovaný a oblíbený učitel v chlapecké škole. Právě si bere za ženu soudcovu dceru Mary Longstreetovou. Aby se vyhnul vyzrazení, zabije bývalého kolegu Meinikeho, který ho vyhledal. Pátrající Wilson tak přijde o jediného svědka. Jediné, čeho se může chytit, je Kindlerova vášeň pro starožitné hodiny...
Po veledílech Občan Kane a Skvělí Ambersonové natočil Orson Welles příběh v téměř hitchcockovském stylu, založený na přímočarém vyprávění, jasně rozehraných charakterech a pozvolné gradaci napětí. Dokázal tak, že je schopen natočit kvalitní a přitom zcela osobitý hollywoodský film, třebaže ani Cizinec se ve své době nesetkal s žádoucím diváckým ohlasem.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (106)
Drobné negatívne vychytávky a malé medzery v takmer dokonalom scenári už si na mušku vzalo pár užívateľov predo mnou, takže k nim sa vyjadrovať nebudem. O kladoch filmu je toho napísané tiež veľa, možno i tisíckrát viac, ale o pozitívách sa mi píše lepšie. Wellesov príbeh má už tradične skvelú gradáciu, tempo je pomalé a noirová atmosféra s všadeprítomným napätím mi pripomenula filmy od Hitchcocka. Hlavne ten dominantný, krátky-úderný záver, ktorý sa vyznačuje všetkou originalitou ešte aj dnes. Welles ako herec dominuje ešte viac a vedie pred stádom ostatných hercov s veľkým náskokom, občas sa mu priblíži len Edward G. Robinson. 85%. ()
Orsona Wellese jsem už viděl ve Třetím muži, takže teď už vím, kde si toho padoucha natrénoval. Cizinec je naprosto ukázkový dramatický thriller, který poměrně připomíná práci mistra napětí – Alfreda Hitchcocka. Režisér samotný prý tenhle film natočil jen jako ústupek studiu, aby dostal peníze na Dámu ze Šanghaje. Kéž by umělci v podobných případech vždycky odvedli tak kvalitní práci! ()
Commit a crime and the earth is made of glass. Je až překvapivé, jak moc je to směšně naivní. A ne, není to ani v nejmenším dáno rokem vzniku. Funguje to především díky kameře a Wellesovi, který ze své postavy dokáže vytěžit i to, co scénář neobsahoval. Tuctový době poplatný noir s netuctovým obsazením, ze kterého utkví v paměti několik málo nádherných černobílých kompozic a výtečné (jakkoli přepálené) finále. ()
Na Wellese docela usedlé, srozumitelné a vůbec málo vyšinuté. :) Jo a scéna, kdy si Welles během telefonování kreslí hákový kříž, mi nemohla nepřipomenout Pancharty, resp. hrdinného vojína Zollera v Pýše národa. P.S. Dneska viděno asi popáté a konečně ve velmi dobré kvalitě (žádný public domain, ale MGM). Po většinu času prostě klasický (byť samozřejmě velmi dobrý) noir bez zřetelného Wellesova rukopisu. Některé kompozice jsou úchvatné (třeba Loretta jdoucí přes hřbitov), ale strašně mi chybí delší kamerové jízdy. Jako herec ovšem Welles nemá chybu a ač leckdy balancuje na hranici parodie, nikdy tu tenkou čáru nepřekročí. P.P.S. Nechápu, proč otec říká své dceři "sister" :) http://filmnoirblog.blogspot.com/2009/11/cizinec-1946.html ()
Fabule Cizince je sice malinko banální, ale se stylistickými prostředky žánru noir si režisér opravdu pohrál. Nápadité kompozice světla a stínu a perfektní práce s kamerou a mizanscénou ukazují lépe než slavný Občan Kane, jaký génius ve Wellesovi dřímal. Zajímavé je, že oproti klasickém detektivnímu schématu filmů noir známe vraha prakticky od začátku. To ale nebrání budování stupňujícího se napětí ve jménu nejlepších Hitchcockových filmů. Jako diváci jsme udržováni v očekávání, kdy se smyčka okolo Kindlerova krku utáhne. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (8)
- První film natočený po druhé světoivé válce, který ukázal koncentrační tábory. (Kulmon)
- Spoločnosť International Pictures, ktorá poznala povesť Orsona Wellesa pre dlhé expozičné scény, poskytla strihačovi Ernestovi J. Nimsovi slobodu vystrihnúť akékoľvek sekvencie z filmu, ktoré považoval za zbytočné. Na Wellesovo znechutenie Nims nakoniec zostrihal takmer 30 minút Wellesovej finálnej verzie. Zábery sa považujú za stratené, pretože zmizli aj pôvodné negatívy. (Bilkiz)
- Dlouhá scéna, ve které Meineke hledá Kindlera byla natočena, ale ve studiu vystřihnuta. (Kulmon)
Reklama