Uloupená hranice

Podzimní dny roku 1938 se nám jednou pro vždy vryly do paměti nesmazatelným způsobem. Film nabízí výpověď o zcela obyčejných lidech, jejichž život totálně změnilo fanatické prosazování územních a národnostních nároků. Obyvatelé vesnice se ubránili poblázněným henleinovcům, ale nakonec byli nuceni své domovy opustit. Nacistický fanatismus se svou zvráceností poznamenal celé rodiny a nejen je, ale i celé národy. Neumím si představit, že by na mě můj bratr střílel kvůli nějaké ideologii. (16.06.2009)

Docela povedený a místy i silný pohled na složitou dobu, který ze začátku působí dost naivně, ale když dojde k vyhrocení situace tak jdou všechny nešvary dobového českého filmu stranou, aby vytvořily místo pro napínavý i dojímavý a hlavně technicky brilantně natočený děj. Jen škoda černobílosti většiny postav a rychle utnutého konce. (29.09.2008)

Krásne poukázanie na fanatizmus pohraničných Nemcov, film, ktorý varí z ešte čerstvého, je natočený v čase, keď si všetci ešte veľmi dobre pamätali, ako to celé bolo. Lebo po vojne sa 99% Nemcov vyhováralo, že oni s tým nič nemali, oni neboli Hitlerovci, oni sa len prizerali a pod. Pritom všade kde mohli dvíhali pravice a u nás tak Henleinovi v Sudetoch robila drvivá väčšina. Aj vzhľadom na to bola denacifikácia samotného Nemecka veľmi ťažká a u našich pohraničných oblastí to bolo ešte ťažšie. Našťastie to vyriešili Benešove dekréty, jedna z mála vecí, ktoré tento prezident urobil naozaj dobre. (19.04.2021)

Velmi dobře napsaný román, výborný režisér, ale neměl šťastnou ruku ve výběru herců. Bylo to těsně po válce, a tak se zřejmě i mezi herci "přetřásalo" co kdo dělal nebo filmoval za války, nebyl odpovídající dorost a výsledek byl takový jaký je. Dovedu si představit co by z toho námětu a s pozdějšímI herci (VALA, MAREŠ, ŠŮRA,JELÍNEK, KOSTKA) udělal takový pan KACHYŇA. (08.10.2007)

Hodně dobrý válečný film. Asi jsem v rámci tohoto žánru z čs. kinematografie už "přemslán" filmy z 60. let, takže pětihvězdičkové nadšení se nekonalo ani zde, ani u Mužů bez křídel. Přesto v tomto snímku hodně vyzní filmová kvalita prvních poválečních let, nezatížená ještě ideologií po únoru '48. Jiří Weiss nabídl po zkušenostech z Anglie ve svém hraném českém debutu nejen na svou dobu dost akční podívanou, ale i dobře vystavěný příběh s vykreslením postav a jejich vzájemných vztahů na výrazné stopáži ještě před vypuknutím války. Obraz "dnů zrady" je zde podáván přes obyčejné lidi z česko-německého pohraničí a ve vhodných chvílích i příjemně odlehčen humorem (neustálé zmínky o knižní detektivce Vražda v muzeu, trampoty s kočkou uprostřed války). Potěšilo si po delší době opět připomenout ve filmu Eduarda Linkerse, Roberta Vrchotu a další polozapomenuté herce té doby. (75%) (Filmová výzva 2018 - Karlas)                                                        * (deníček - Krátká éra československého filmu 1945 - 1948) (30.08.2018)