Pobřeží moskytů

Myšlenka zajímavá, Ford jako sobecký fanatik jdoucí přes mrtvoly za svým pokřiveným snem a neohlížející se na své blízké, byl výborný a já jsem ve druhé části měl sto chutí vrazit mu kudlu do zad. Výborní byli i další členové rodinky, především River Phoenix a Helen Mirren. Jenže - zajímavá myšlenka je zajímavými herci inscenována chvílemi nudným způsobem. Film by potřeboval kratší stopáž a svižnější tempo. (06.10.2005)

Pobřeží moskytů je dobře rozjeté, stavění a modernizování vesnice kdesi v džungli taktéž... zlom přichází někde v poslední třetině, kdy film začíná působit tak trochu natahovaným dojmem a Weir už jakoby neměl co říct... Naštěstí to někdy za něho řekne nádherná džungle, kamera a herci v čele s Harrisonem Fordem, který výborně hraje tak trochu fanatického blázna s pokřivenými měřítky hodnot, jenž se zprvu mohly zdát jako ty správné. 70% (10.01.2010)

"Montér jsem a musím žíti,/ mám v hlavě velký vynález,/ aeroplán chci sestrojiti,/ jenž s celou zemí by se vznes/ a položil ji v kraje jiné...", napsal v jedné z nejznámějších balad Jiří Wolker. Báseň má jasný směr i cíl. U Weirova filmu tomu tak ale není. "Vynálezce" není jednoduchá osoba, kromě toho, že je intelektuálně i fyzicky zručná, je nadmíru složitá: od posledlostí vynálezy, přes civilizační fóbii k civilizaci, robinsonovství jako modus vivendi, touhu po svobodě, až nakonec po fanatismus a tyranovládu a snad i jakési závěrečné smíření s osudem (ovšem na všech čtyřech). A samozřejmě ještě mnoho poloh mezi tím. O tom, Která se v určitém čase a na určitém místě projeví jako dominantní však rozhoduje Paul Schrader, který jako scénárista vykonal skvělou práci. (14.01.2015)

Brilantní Harrison Ford ve skvěle napsané roli. Nefalšovaný lidský entusiasmus z Allieho Foxe totiž srší skoro pořád, a to takovým způsobem, že člověk toho naivního blázna přesto přese všechno, co udělá, prostě nemůže nemít rád. Bohužel skoro všechno okolo je zvládnuté jen průměrně. Ať už scénář, režie nebo hlavní myšlenky (útěk od civilizace zpět k přírodě, touha výjimečného a nepochopeného muže pomoci druhým svými vynálezy). A přitom ze začátku to vypadalo tak nadějně... Docela velká škoda. 60 % (01.10.2005)

Můžeme uniknout civilizaci kolem nás, ale nikdy neunikneme civilizaci v sobě. Weir natočil podle Schraderova scénáře napínavé, vypravěčsky důmyslné podobenství, které spíš nastoluje určité otázky, než aby se snažilo vše logicky vysvětlit (např. ochotu, s jakou manželka přijme nápad odstěhovat se kamsi do džungle). Přestože od začátku vidíme, že Fordova bezohledná otcovská postava je spíš padouch než hrdina, jeho syn a zároveň vypravěč příběhu, si jej dlouho idealizuje, je podobně zaslepený jako otec. Postupně mu ale dochází, jak pokrytecky se jeho rodič chová, jak se stává zosobněním přesně těch hodnot, jimiž navenek pohrdá, a jeho mimoobrazový komentář se stává kritičtějším a osamostatňuje se. Proto lze Pobřeží moskytů sledovat jako příběh o zrání člověka, který se namísto následování dogmat učí používat vlastní kritický úsudek. Těch možností výkladu je ale díky nejednoznačnému scénáři a ambivalentním postavám víc. 80% Zajímavé komentáře: SeanLSD, Visáč, InJo, mosem (03.10.2005)