Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V roce 1920 byli italští emigranti v USA, anarchisté Niccola Sacco a Bartolomeo Vanzetti, neprávem obviněni z loupeže a vraždy a odsouzeni k smrti. Skutečným důvodem k jejich odsouzení však byly jejich politické názory. Italské dokumentární drama pojednává o jednom z nejhanebnějších a nejpokrytečtějších rozsudků v historii lidstva. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Napíšu to upřímně, už jsem viděl mnohem záživnější filmové soudní procesy. Tady sice až do konce nevíte, kde byla pravda, soud(ce) je ale vykreslen jako ultrasráč a z obětí justičního omylu jsou tak dokonalé modly anarchismu. Bral jsem to soukromě jako poznávačku dabérů a opravdu hodně jich lze poznat, dabing je tradičně (K.M.Walló, 1973) na nejvyšší úrovni. Hudba Ennio Morriconeho tentokrát nejen instrumentální, nicméně skvělá. Gian Maria Volonté trochu vypadá jako Andrej Hryc. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...). ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Vždycky když někoho slyším, čtu nebo vidím dštít (zdůrazňuji, že s největší pravděpodobností oprávněně) síru na to, jak byli/jsou ti marx-leninští bolševici a "komunisté" obecně špatní a zlí, protože "nám" zabili Miladu Horákovou, okamžitě mi na mysl vyskočí případ Sacca a Vanzettiho, případ, který mi (stejně jako mnohým lidem případ MIlady Horákové) vlévá slzy do očí. protože pokud je komunismus špatný, protože zabil Miladu Horákovou, je demokratický kapitalismus špatný, protože zabil Sacca a Vanzettiho. Z naprosto stejných pohnutek. Mezi těmito dvěma případy nevidím žádného rozdílu. Ale nechme té "politiky". Asi je jasné, že filmu nemám co vytknout. Co mu taky vytýkat? Výborné herecké výkony mnoha herců? Skvělý střih? Umně napsaný scénář? Silný příběh? grandiózní hudbu v čele s geniálním songem zpívaným Joan Baezovou? Nedostatek většího odstupu, jak tady někde čtu? Proč? Mají snad odstup filmy odhalující pravou tvář nacistického nebo bolševického režimu? Jen proto, že nějaký film trochu více poukazuje na hnutí pracujících má hned malý odstup? Je to skvělý film, není tak skvělý, jako kniha Boston Uptona Sinclaira venující se stejnému tématu, ale je parádní. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Napsat cokoliv o tomto snímku ( po vyčerpávajícím a zcela výmluvném komentáři uživatele sportovec ) snad ani nemá cenu. Pouze bych opisoval jeho slova. Tak pouze pár vět ( musím, zato jak na mě snímek zapůsobil ). Snímek je na točen podle skutečných událostí http://wiki.csaf.cz/encyklopedie:pripad_sacco_a_vanzetti a pojednává o jednom z nejpokrytějších rozsudků v historii USA. Tvůrci snímek pojali a následně vylíčili jako dokumentární drama a jako velice dobrý nápad se zde ukázalo střídání černobílích a barevných pasáží doplněných o dobové reportáže. Snímek se také opírá o vynikající herecké výkony všech zůčastněných, působivá je práce kamery, vše umocněno silnou hudební složkou dvojice Ennio Morricone a Joan Baez. Zejména úvodní píseň The Ballad of Sacco and Vanzetti se vám dostane " pod kůži ". Jedná se o jedno z nejpůsobivějších převedení soudního procesu na filmové plátno ( nechápu to místní nízké hodnocení ). Nemám moc, co bych tomuto snímku vytknul, snad jen tu NESKRÝVANOU SYMPATII tvůrců k obžalovaným ( přeci jenom se jedná o RADIKÁLY a nikoliv bezůhonné občany), což se vzhledem k tehdejší politické situaci a okolnostem dá ale pochopit ( přesto to určitý NEDOSTATEK je )., který ale nepřekryje ten veskrze pozitivní dojem z tohoto jinak povedeného snímku. Podobný typ snímku: Sheridanův In the name of the father ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Bylo by to úplně dokonalé soudní drama, kdyby se autoři dokázali povznést nad politiku a nepojali to do značné míry jako levicovou agitku. Asi jsem právě na tento téměř komunistický politický podtext příliš háklivý, ale jakmile se začne plédovat zubožených amerických vykořisťovaných masám, nějak mi to celé trochu zasmrádne. Ovšem samotný mechanizmu, kterým lze docílit u poroty odsouzení nevinného, je zde podán skvěle - v náležitém tempu a permanentním napětí. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (2)

  • Vokály k hudbě poskytla zpěvačka Joan Baez. Ze soundtracku pochází také píseň „Here's to You“, kterou Morricone napsal spolu s Baez. A ikdyž jde o pouhé čtyři řádky textu, které se dokola opakují, stala se píseň v 70. letech symbolem boje hnutí za lidská práva. (Mirokukii)

Reklama

Reklama