Sacco a Vanzetti

Vždycky když někoho slyším, čtu nebo vidím dštít (zdůrazňuji, že s největší pravděpodobností oprávněně) síru na to, jak byli/jsou ti marx-leninští bolševici a "komunisté" obecně špatní a zlí, protože "nám" zabili Miladu Horákovou, okamžitě mi na mysl vyskočí případ Sacca a Vanzettiho, případ, který mi (stejně jako mnohým lidem případ MIlady Horákové) vlévá slzy do očí. protože pokud je komunismus špatný, protože zabil Miladu Horákovou, je demokratický kapitalismus špatný, protože zabil Sacca a Vanzettiho. Z naprosto stejných pohnutek. Mezi těmito dvěma případy nevidím žádného rozdílu. Ale nechme té "politiky". Asi je jasné, že filmu nemám co vytknout. Co mu taky vytýkat? Výborné herecké výkony mnoha herců? Skvělý střih? Umně napsaný scénář? Silný příběh? grandiózní hudbu v čele s geniálním songem zpívaným Joan Baezovou? Nedostatek většího odstupu, jak tady někde čtu? Proč? Mají snad odstup filmy odhalující pravou tvář nacistického nebo bolševického režimu? Jen proto, že nějaký film trochu více poukazuje na hnutí pracujících má hned malý odstup? Je to skvělý film, není tak skvělý, jako kniha Boston Uptona Sinclaira venující se stejnému tématu, ale je parádní. (25.12.2012)

Slušně napsaný, natočený a zahraný snímek, kterému nicméně chybí větší odstup od tématu. Je až příliš znát, že tvůrci sympatizují s politickým přesvědčením svých hrdinů a film je spíš holdem dělnickému hnutí oné éry než uměleckou výpovědí o jednom soudním dramatu a jedné rozporuplné době. Proti jednotlivým složkám filmu se nedá příliš mnoho namítnout, ale zároveň Sacco a Vanzetti jako celek diváka do extáze určitě nepřivede. Z tohohle námětu se dalo vyždímat nepoměrně víc. Celkový dojem: 60 %. (25.05.2008)

Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...). (31.03.2008)

Bylo by to úplně dokonalé soudní drama, kdyby se autoři dokázali povznést nad politiku a nepojali to do značné míry jako levicovou agitku. Asi jsem právě na tento téměř komunistický politický podtext příliš háklivý, ale jakmile se začne plédovat zubožených amerických vykořisťovaných masám, nějak mi to celé trochu zasmrádne. Ovšem samotný mechanizmu, kterým lze docílit u poroty odsouzení nevinného, je zde podán skvěle - v náležitém tempu a permanentním napětí. (08.02.2015)

Krásné, ovšem velice neúprosné drsné drama z porstředí tehdejší americké protianarchistické společnosti. Nesmyslný soud s oběma aktéry založen na nepravdách a mnoha vyšetřovacích omylech však nekončí dle normály... ač jsou pachatelé ke konci odhaleni. Jedná se totiž o franc.-italskou koprodukci a ta si v sedmdesátých letech nebrala servítky, točila realistická krimidramata s často tragickými konci.. (03.11.2007)