Plavecký mariáš

Budovatelská témata, kolektivismus apod. mi rozhodně nevadí, naopak, ale i budovatelský film musí mít nějaký ten "šmrnc", aby se divák při tom budování také pobavil. Plavecký mariáš, bohužel, žádný"šmrnc" nemá. Tvůrci vsadili na hezké exteriéry a kvalitní herce a vyznění samotného příběhu je asi už příliš nezajímalo. Natočeno fádně, otravně, bez dynamiky, v podstatě pouze jen s jednou/jedinou dějovou linií. Postavy lezou neustále sem a tam a dohadují se, kdo a jak splaví dřevo po řece na pilu, než docela shnije. Socialistický realismus se zde scvrkl jen na snůšku šedivých budovatelských klišé. (07.02.2024)

Děsivá agitka na kterou už tehdy museli někteří citlivější diváci opovržlivě reagovat. Je prodchnutá kolektivizací, budovatelským nadšením, láskou ke všemu sovětskému (...to je omyl dědo, co myslíte, že by udělali v Rusku, prokopali by kanál k nějakému jezeru a naplnili by tuhle řeku, až by praskla. Jo holečku, dneska už se i přírodě poručit dá. Je tam i František, hodný opovržení. Odnášel si malý smrček z lesa. Kradl ze společného, kouřil v lese (teda na louce) a vůbec si často myslel něco jiného než většina. Třeba že v neděli by mohl hrát fotbal a ne stavět kravín. (06.02.2021)

Veselohra Plavecký mariáš na námět Jana Morávka byla diváky v době své premiéry přijata neobyčejně příznivě. Proč tomu tak bylo? Zaujal je především prostý lidský příběh bývalého plavce Váni, kterému se podařilo sestavit vorařskou partu a pomohl tak dopravit několik tisíc kubických metrů polomového dřeva včas na pilu. Film realizoval zkušený tým filmařských praktiků v čele s režisérem Václavem Wassermanem a kameramanem Ferdinandem Pečenkou, který dokázal citlivě a poeticky přiblížit krásu neporušené přírody a půvab zapomenutého českého řemesla. Snímek je cenný i tím, že ukazuje vltavské povodí v původním stavu těsně před dokončením kaskády velkých přehrad. Budovatelský entuziasmus pak částečně vyvažují mistři ze staré herecké školy v čele s Marvanem, Plachým, Fialou, Pištěkem a dalšími, byť některé dobově podbarvené vtipy a situace pobaví i přes jejich současnou kamennost. (05.10.2008)

Příběh pěkný, ovšem až po okraj naplněný frázemi, které se především v dětských ústech vyjímají obzvláště obludně. Zatímco se vysloužilí plavci, jimž se podařilo přimět k práci bezmála celou ves, snaží vzkřísit své úctyhodné řemeslo a bezděčně i navázat přetrženou krajovou kontinuitu, ostatní překládají své činy do bolševického žargonu. Na stříbrném plátně se tak neutkává člověk a příroda, ale řeší se surovinový plán. A když nakonec zapůsobí inspirace ze Sovětského svazu… Krásný vorařský patos, zodpovědnost cesty a vůle k ní, prosvěcující v řadě záběrů z filmů tak bohužel leží ve stínu ideologie a prohnívá čelistmi kůrovcovitých pojmů. (21.07.2018)

Naprosto nechutná komoušská propagandistická sračka! Kdo z tohoto důvodu nadává na Dovolenou s Andělem, ten si tohle nesmí nechat ujít! Doporučuji! Nemluvě o tom, že se celý film řeší nějaký problém (málo vody...) a jeho vyřešení je, jak to říct, naprosto dechberoucí (samozřejmě ironicky) - ty lidi museli mít v hlavě snad nas**ný - sorry:o) (26.01.2004)