Oldřich a Božena

Celkem sugestivně podaný obraz jednoho z nejkrvavějších údobí našich dějin, ve kterém příběh Oldřicha a Boženy tvoří jen kulisu mocenskému souboji mezi přemyslovskými knížaty. Mám sice dějepisné výhrady, protože k oslepení Jaromíra došlo až v Břetislavově dospělosti, ale z hlediska historického filmu se jedná o velmi slušnou práci. 80% (15.04.2011)

Trochu mystické spracovanie (ale u Vávru to nie je nič nečakané) jednej zo zaujímavých a dosť opomenutých častí českej histórie, ktorá by sa dala v skratke popísať. Boli traja bratia - Boleslav, Jaromír a Oldřich. Prvý si pekne vládol, ale aby ho náhodou bratia neohrozili, jedného nechal vykastrovať a druhého rovno zabiť, lenže ten ušiel. Po istom čase poľský kráľ Boleslava zajal a uvrhol do väzenia, kde prežil posledných vyše tridsať rokov svojho života. Poľský panovník dosadil do Prahy svoju bábku - Vladivoja, lenže ten s pražským biskupom toľko chlastal, že sa za 9 mesiacov uchlastal k s mrti. Potom nastupuje vyklieštený Jaromír, 3x nastúpil, 3x utekal. Bratovi Oldřichovi ale neutiekol a ten ho na 21 rokov uvrhol do žalára a nechal oslepiť, aby vládol sám. Nakoniec aj Oldřich podľahol alkoholu a umrel priamo na hostine za svojim stolom, keď sa napíjal vína. Asi preto ho nazvali "český Achilles". No a potom sa opäť vrátil Jaromír, slepý a vykastrovaný a snaží sa vládnuť, až ho jednej noci v latríne zo spodu prepichli do riti a pobral sa na večnosť. Takáto je skutočná história a keby to Vávra natočil takto popravde, určite by ten film bol lepší. (15.08.2019)

Syrové, místy i autentické, občas trošičku Jiráskovité (a to pod předlohou je Fr. Hrubín) a silně pročeské a protiněmecké. Vávrovy se poslední filmy dařili hlavně po oné autentičnosti. Bohužel scénář je místy šablonovitý, dialogy divadelní a patetické-filmu i silně ubližuje moderní čeština. Herecké obsazení výzazné, jen Bartoška se mě do té doby moc nelíbil. Přesto se jedná o kvalitní historický film pro náročnějšího diváka. (14.09.2009)

Pěkně natočená freska zobrazuje jednu z etap zrodu raného českého státu. Soupeření křesťanství s původními pohanskými zvyky a kulty; potýkání v přemyslovské dynastii - Oldřich (Jiří Bartoška) nechá oslepit svého bratra Jaromíra (Ladislav Frej), který byl již předtím na příkaz jejich staršího bratra Boleslava III. vykleštěn. Otakaru Vávrovi se neoddiskutovatelně daří zpracování historických látek. Za zmínku určitě stojí i herecké výkony hlavních protagonistů. (24.11.2009)

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          (29.12.2023)