Kladivo na čarodějnice

Nejprve pro některé chudáky, co neznají fakta a pindají tu jak báby na trhu: KATOLICKÁ CÍRKEV NIKDY (!!!) NEUZNALA MALLEUS MALEFICARUM JAKO VHODNOU PŘÍRUČKU PRO INKVIZICI!!! Sám Kramer byl inkvizicí odsouzen. Ve filmu používá knihu nedostudovaný právník, nikoli církevní představitel (co tu plácáte o církvi, vy potróblenci????). Už v 10. století vydává Vatikán jasné stanovisko, kde zakazuje upalování čarodějnic a absolutní nesmyslnost přesvědčení, že žena může obcovat se satanem. Ti lidi ve středověku fakt nebyli hloupí. Teď k filmu: Kladivo na čarodějnice je dokonalá morbidní poezie, odstupňovaná v černobílé stupnici strachu a depresivity, ztvárněná herci, kteří hrají tak, jakoby se jich celá ta událost skutečně týkala. Atmosféra, kterou jinde budují hektolitry kečupu a nikdy jí nedosáhnou, tady bezchybně funguje vytvářena dialogy a ušpiněnými tvářemi. Stupňovitá gradace, lidská hloupost, fanatismus. Inkvizitor má v rukou existenci člověka. Stačí, když uslyším skladbu Jiřího Srnky "Jak černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." a mrazí mě v zádech...to je účinek! Kdeže ty časy jsou..........................PS: Ještě chci reagovat na stupidní narážku od Geminiho takto: :-D Tys vůbec nepochopil, o čem film vůbec byl, stejně jako cariada a malarkey - pindat o historii dnes může každý byť jen se základním vzděláním....... (16.04.2006)

Tosim mé pocity víceméně vystihl, jen já bych šel s hodnocením o malý kousek výš. Stáří filmu je na Kladivu až příliš vidět - ne na vizuálu, příběhu, nebo snad hereckých výkonech, ale na způsobu narace, která zastarala opravdu velice. Dnešní doba už si holt žádá poněkud sofistikovanější přístup. 8/10 (07.12.2010)

Hodně depresivní a působivý snímek. Nejsilnější film o zlu, bezspráví a bezmoci, co jsem viděl. O době "čarodějnictví" jsem se nidky více nezajímal a moc o tomto tématu nevěděl, ale film mi ji, myslím věrohodně, představil. Co se týče mučení, také jsem čekal tvrdší kafe, ale musím uznat, že na dobu, kdy byl film natočen, je to dost odvážné a nezakryté. U herců není co vytknout, naopak musím určitě vyzdvihnout výkon pana Šmerala a také menší, ale o to více působivou roli pana Lohninského. Dílo se sice nezapíše mezi moje oblíbené filmy, nebo snímky, které bych si často a rád pouštěl (resp. tohle nemusím zase hodně dlouho vidět), ale rozhodně si vysloužilo moje uznání a plný počet *. (20.09.2008)

Dobrý počinek Otakara Vávry. Ukázalo se, že obsadit do titulní role méně známého herce se někdy vyplácí. Elo Romančík v roli Lautnera podal výborný výkon. Všechny však předčil a zastínil vyšetřující soudce Boblig Vladimíra Šmerala, jehož herecký výkon byl velmi působivý. V menších rolích zaujali především oběti vykostruovaných procesů. Zejména brněnská herečka Lola Skrbková v roli žebračky Maryny, která svojí naivitou tyto procesy spustí. I ve zralém věku dokázala tato herečka skvěle sehrát tragickou roli, tak aby zaujala a rozloučila se tak důstojně se svojí filmovou kariérou. Po letech se začala vracet před kameru i soudně rehabilitovaná Jiřina Štěpničková, tentokrát v roli souzené Doroty Groerové. Devět let vězení sice vzalo herečce pověstnou krásu, ale její výkon poukázal na to, že herecké umění nezlomí ani komunistický kriminál. I přes působivost filmu, kterou zapřičinila především realističnost kamery Josefa Illíka, se tento film z hlediska historie Československé kinematografie trochu přeceňuje. V době vzniku, tedy po srpnu 68 byla jeho dvojsmyslnost evidentní. Dnes už tahle struna není tak citlivá. (27.10.2006)

"Kruté zlato" Českého filmu. Již při titulcích a úvodní písni tuhne krev v žilách a běhá mráz po těle. Poté se dostaví ohavný mnich, kterému ve tmě svítí oči a falešné zuby. Na chvilku se rozptýlýme pohledy na obnažená těla krásných žen, aby je v zápětí vystřídala ponurá atmosféra, která trvá až do konce. Dokonale ukazuje podlost a zrůdnost inkvizice a nespravedlnost. Tvůrci měli šťastnou ruku i na herecké obsazení. Vladimír Šmeral precizně stvárnil odporného, nechutného a fanatického inkvizitora Bobliga, stejně tak Josef Kemr jako neméně odpudivý písař Ignác a Elo Romančík výtečně stvárnil faráře Lautnera, posledního mučedníka, který svou smrtí zachránil spoustu dalších životů. Film Otakara Vávry (jedno z jeho nejlepších děl) je surový, krutý a depresivní jako inkvizice sama. Opravdu silný zážitek, který lze jen doporučit a který ukazuje že Český film má (nebo alespoň měl) vysokou úroveň a geniální režiséry jako je například Otakar Vávra. (01.03.2006)