Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (963)
Člověku se ani nechce věřit, že to je podle skutečný události, vlastně to vypadá úplně nesmyslně, když člověk kouká jaký výmysly a někedy úplný naschvály se tam dějou a jakou neomzenou moc některý lidi měli a až to označení, že to je podle soudních zápisů z toho dělá neskutečně sugestivní podívanou se strašně beznadějnou atmosférou a to obzvlášť při mučících výsleších, který nemůžou skončit jinak než doznáním a upálením ()
"Kladivo na čarodějnice" je jeden z těch mála filmů, které dokáží vyvolat ty nejděsivější pocity strachu, aniž by k tomu potřebovaly hektolitry umělé krve a obludné monstrum honící teenagery po všech čertech ďáblech. Monstrum v tomto snímku má mnohem prozaičtější podobu, za kterou se však skrývá Ďábel hodný tohoto jména. Snímku ovšem na naléhavosti velkou měrou přidává fakt, že se tvůrci (mezi kterými byla i slavná česká umělkyně Ester Krumbachová, o níž nedávno natočila pozoruhodný dokument První dáma českého filmu Věra Chytilová) nechali inspirovat záznamy z autentických inkvizičních procesů z let 1678 až 1695. Snímek díky černobílému ladění evokuje rozmanitou škálu pocitů, kamera je nebývale sugestivní. Rozum obzvláště zůstává stát nad tím, jak mohla zbabělost, pověrčivost či lhostejnost vrchnosti dát do rukou inkvizičnímu soudci Bobligovi z Egeldstadtu takovou moc nad životy lidí v celém poddanství! Dovolím si citovat - Děkan Kryštof Lautner: "Nedokážu vůbec pochopit, že takový člověk může mít v rukou lidské osudy - tvůj, tvůj i můj!" Na to mu klidným, vyrovnaným a odevzdaným hlasem odpovídá jeho přítel, bývalý soudce: "A vždycky to tak bude, buď úplně klidný." Tento dialog je nádhernou ilustrací mnohoznačnosti "Kladiva" - každému musí být jasné, o čem Vávra mluví (předpokládám, že za dob normalizace skončil film na dlouhou dobu v trezoru...). Ještě jednou úžasnou doménou film disponuje - dramaticky vypjatá hudba, zejména její opakující se leitmotiv, nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. Kapitola sama pro sebe je pak herecký výkon Vladimíra Šmerala. Jeho Boblig z Egeldstadtu je syntézou veškerého zla, ďábel v beránčím rouchu. Naproti němu stojící děkan Kryštof Lautner má taktéž co nabídnout, zejména proto, že je to postava lidská, se svými chybami, díky nimž nakonec nachází draze zaplacenou morální sílu. První místo ve Zlatém fondu české kinematografie. ()
Já osobně nedokážu mlčet tam, kde je jakkoliv útočeno na církev, a to třeba i po právu. Tady ale nechápu, v čem by film měl být proticírkevní nebo dokonce protináboženský! Hlavní hrdina kněz, který se setká se státní zvůlí (a že se tady jednalo o státní instituci, ví každý, kdo měl z dějepisu na základce alespoň čtyřku), postava, která projde přerodem k "dobrému" další kněz, všichni věřící - až na hlavního záporáka, který jediný se považuje za něco víc, něco nahoře. Paralela s komunistickými procesy je neskutečně hrozivá - "ano, přiznávám se, poníženě děkuju, počkejte, ať to řeknu všechno správně". Podívejte se na Costa-Gavrasovo Doznání, a budete mít jasno. Takové nebezpečí nám hrozí, když se k moci dostane nedostudovaný právník toužící po penězích - no, v případech komunistických mocipánů šlo leckdy i o nedoučené krejčí, ale lidstvo holt postupem času neskutečně blbne. Kupa odkazů by se dala najít i na obecně existencionalistické pojetí osudu člověka ve společnosti nebo i v životě - např. kafkovská spravedlnost a právo. Gemini:Ty se nejdřív nauč česky, než začneš pindat! (Ledaže bys zdravil jenom ty ženy.) ()
Silné, depresívne, ťažké, melancholické a temné. Film, ktorý sa vďaka presvedčivým hereckým výkonom a popusteným emóciám stal nezabudnuteľným dielom českej kinematografie. Ťažké časy inkvizície a pomýlená súdnosť, prevrátená presvedčenosť a neprávo rozhodovať o ľudskom vyznaní a viere. Doba, ktorú Otakar Vávra vydal na filmový povrch, aby nám prostredníctvom takmer dvojhodinového filmu sprostredkoval ľudskú krutosť. Tú jednu skrytú hviezdičku si ukladám na ďalšiu projekciu, hoci som bola tesne po videní tejto depresie rozhodnutá, že ju viac zažívať netúžim. :-) ()
"Lůno ženy je brána do pekla." Snímek je to skvělý, hodně působivý, jen té deprese je na můj vkus trochu moc. Nicméně naši moudří, spravedliví a rozhodně neúplatní politici se na něj měli podívat dřív, než vrátili církvím její poctivě nakradený majetek ... a pro jistotu, aby je v poslaneckém klubu nenavštívil nějaký potomek inkvizitora Bobliga, vrátili i něco navíc. Díky, elito národa. ()
Galerie (111)
Zajímavosti (48)
- Čarodějnické procesy byly oficiálně zahájeny 16. září 1678 Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu. První poprava se konala 7. srpna 1679. (Trainspotter)
- Samotným filmem a knižní předlohou se inspirovala česká black metalová kapela Törr ve stejnojmenné skladbě „Kladivo na čarodějnice“, k níž napsal text zpěvák Aleš Brichta. (Lars)
- Na herce Lubora Tokoše (Kašpar Sattler) přišlo písemné udání, že při natáčení tohoto filmu označil v šumperské hospodě srpnovou "internacionální pomoc" sovětských vojsk za okupaci. (raininface)
Reklama