Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu... (ČSFD)

(více)

Recenze (48)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Navzdory negativním konotacím, kterými bylo obklopeno celé Jiráskovo dílo i jeho osobnost (zejména po roce 1945), z filmových a televizních přepisů lze překvapivě doporučit jako aktuální či v jiném smyslu kvalitní či zajímavé prakticky všechny tituly. Jirásek sám se dožil pouze první němé Lucerny, ze které byl nadšen. Z éry třicátých let pak vynikají Psohlavci, Vojnarka, Filosofská historie i nová verze Lucerny stejným dílem. Vávra vsadil na klasický titul, zkušené tvůrce a nechal rozkvést mladé herectví Boháče a Pivce (Vavřeny a Frýborta), aniž by jim do hry příliš zasahoval. Boháč znovu horoval pro éterickou Oličovou, stejně jako v K. H. Máchovi, který měl premiéru o dva měsíce dříve. A Pivci se zas líbila Elena Hálková, z Národního. Z Národního byla i Ela Poznerová (Lotty Roubínková), ve 20. letech vítězka Miss Československo z regionální sekce v nadnárodní soutěži Fanamet z roku 1927. O dekádu později ovšem již zcela řadová česká herečka, bez dalších ambicí uspět za hranicemi. Z celkové bilance nejlepší službu udělala nicméně Filosofská historie Heleně Friedlové (slečně Elis), která debutovala ve zvukovém filmu až v Srdci v soumraku o rok dříve a nesla si s sebou škatulku přepisu časopiseckého románu podle Maryny Radoměrské, což je poněkud jiný žánr, než Jirásek. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film o studentském životě v tochu horkých létech 1847 a 1848 v Litomyšli. Občas vtipné, místy napínavé s posláním, aby český národ v bojích budoucích dokázal lépe bojovati. Bohužel se tak rozhodně nestalo a zřejmě nikdy nestane, neboť národ český nikdy na bitvu připraven nebude. Smutné i veselé příhody čtyř studentů filozofie Vavřeny (Ladislav Boháč), Frýborta (výborný Jan Pivec), smolaře Špíny (Vladimír Hlavatý) a strašpytla Zelenky (Stanislav Neumann). Další postavy: chápavá paní bytná Elis (Helena Friedlová), studentské lásky Lenka (Karla Oličová) a Mářinka (Elena Hálková), zpátečnický Roubínek (Jindřich Plachta) a pomstichtivá škodolibá paní purkmistrová alias Rollerka (Anna Steimarová). Film o touze po vzdoru proti cizí nadvládě a útisku, který měl posílit odvahu na boj před druhou světovou válkou. Leč k boji ani nedošlo. ()

Reklama

Lindiště 

všechny recenze uživatele

V knižním provedení, které jsem absolvovala coby povinnou školní četbu, se jedná o zajímavé dílo plné vlastenectví, které má spád. Filmová podoba je oproti tomu jen nuda nuda, šeď šeď (a to ne proto, že je to ČB film), plná patetických rádoby vlasteneckých výroků se zaťatou pěstí, ... ... i když na tu dobu typických, čili vlastně žádné překvapení se nekonalo. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv bych mohl Filosofskou historii snadno kritizovat za přemíru vlastenectví, nebudu to dělat. Vznikla rok před pádem Československa, v době, kdy to (nejen) za hranicemi bublalo jako v papiňáku, a tak toho kromě roku 1848 hodně říká také o nástupu druhé světové války a o tom, že se Češi i tehdy burcovali a národní hrdost posilovali, jak jen to šlo. Literaturou, divadlem, filmy. Otakar Vávra si s debutem poradil dobře a spousta scén je působivých - ze studentské oslavy přímo dýchá a voní jaro, Špínův odchod do kláštera je zase patřičně trpký. Z obsazení je třeba pochválit samozřejmě Jana Pivce, Jindřicha Plachtu a Zdeňku Baldovou, velice se mi však líbila i půvabná Karla Oličová. Scéna potlačení vzpoury se Vávrovi povedla, akorát ji bůhvíproč podkresluje nevhodná "jásavá" hudba (ale vlastně to možná byl záměr). ()

marťan 

všechny recenze uživatele

Dle mého názoru :Alois Jirásek by měl určitě radost....ztvárnění jeho "Filosofské historie" se na tehdejší dobu povedlo. Přesto místy úsměvná, adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii k dalšímu velice uznávanému filmu.Zajisté si vybavíme s úsměvem na rtech trochu postarší studenty- pány Vavřenu(L.Boháč), Frýborta(J.Pivec), Špínu (F.Hlavatý) a pana Zelenku (S.Neuman). Jejich bytnou hodnou slečnu Elís, Lenku,Márinka (Elena Hálková),obchodnice (Z.Baldová), aktuára Roubínka(Jindřicha Plachtu), poněmčelou manželku,Fricínka a dceru Lotty a především protivnou Rollerovou. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (9)

  • Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Po příchodu nacistů byl film zakázán. (M.B)
  • Zdeňka Baldová, která hrála paní domácí Krupkovou, se při natáčení přeřekla a ve scéně, kdy měla říci větu "paní purkmistrová", řekla "paní pulmistrová". Přeřeknutí bylo ve filmu nedopatřením ponecháno. (Zdroj: Průšvihy Z. Baldové) (M.B)

Reklama

Reklama