Ten jediný

Podarená romantická záležitosť. Príbeh sa dotýka vážnych tém partnerstva - neplodnosť, potrat, adopcia, nevera, smrť - no elegantne ich spracúva spôsobom, ktorý neskĺzava do ultravážnej ťažoby, ani do trápnej komédie nasilu. Naopak s elegantnou dávkou primeraného humoru sa napokon končí silným, no v rámci deja uveriteľným happy endom. (10.07.2021)

Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier. (28.03.2013)

K filmu jsem se dostal tak trochu oklikou. Sháněl jsem britskej remake. Po remaku se ovšem totálně slehla zem, takže jsem zkusil i tenhle originál z Legolandu. A po zhlédnutí musim napsat, že britská verze je o parník lepší. Je vtipnější, svižnější, má sympatičtější postavy a taky lepší soundtrack. Remake jsem viděl asi 5× a s chutí bych se podíval znovu. Tohle mi stačilo vidět 1×. (27.09.2016)

Jeden z prvních snímků Susanne Bier, natočený skoro rozverně, bez smutku jejích pozdějších filmů. Dokonce s happyendem! Jako bývalý student psychologie taky musím vyzdvihnout postavu empatického monstra jménem Mulle, která přesně zosobňuje degenerativní potenciál téhle vědy pro ty, kdo si od ní nedokážou udržet odstup. Je to sranda film, ale asi bych nechtěl být na místě ani jedné z hlavních postav. Ony ty situace jsou přece jenom až příliš povědomé. (08.11.2010)

Rané tvůrčí období dánského klenotu. Susanne Bier se poslední dvě dekády vyjadřuje k dalším a dalším mezilidským vztahům a dělá to formou vskutku působivou. Vesměs neveselou, obrazově naturalistickou, nepřikrášlenou, vždy těžící z výtečných hereckých výkonů. Dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Na startu své režisérské dráhy byla nicméně rozvernější, dokonce pracovala se šťastným koncem. Vycházela ze situací, které mnozí možná zažili. Postavy tu řeší otázku dětí, jedni je mít nemohou, jiní se obávají, že jim to zkazí vztah, postavu… Severské, jiné, milé. (16.12.2020)