Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti. CIZINEC se poněkud vymyká Viscontiho tvorbě, která alespoň v šedesátých letech směřovala k výpravným epickým dílům jako GEPARD nebo SMRT V BENÁTKÁCH. Adaptace Camusova románu naopak nabídla civilní vhled do života muže, jenž typické vlastnosti „správného“ mužského hrdiny postrádá. Meursault je nevyrovnaný, neurotický, izolovaný od okolí a často se jen pasivně zmítá v přicházejících událostech. Za jeho činy lze domýšlet řadu motivací. Co bylo nakonec skutečnou pohnutkou ke spáchání vraždy? Do titulních rolí obsadil Visconti tehdejší hvězdy evropského filmu Marcella Mastroianniho (nahradil původně zamýšleného Alaina Delona) a Annu Karinu. (ČSFD)

(více)

Recenze (53)

Davered 

všechny recenze uživatele

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Mastroianni je ve své roli skvělý, obzvlášť v závěru, kdy jeho postava trčí ve vězení očekávaje popravu. Mám nicméně neodbytný dojem, že adaptace existenciálních knižních předloh, nemohou dopadnout nikdy moc uspokojivě (viz různé přepisy Kafky). Nemají k tomu prostě předpoklady, protože těžiště románového existencialismu je zkrátka hlavně ve filozofické bázi a režiséři mají pak dvě možnosti - buď myšlenkovou popisnost nekorespondující s filmovým médiem (které by mělo vyprávět především obrazem) nebo její opuštění (kde dochází k redukci na pouhé zobrazení děje). ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Camusovu predlohu mám takmer 60 rokov z doby, keď vyšla v českom preklade spoločne s románom Pád. Pamätal som si z tej doby iba, že ten, kto neplače na pohrebe svojej matky, riskuje odsúdenie. Filmové spracovanie Cudzinca slávnym režisérom, ktorý doň obsadil celú plejádu známych hercov mi prinieslo iba pripomenutie knižnej predlohy. Možno ani nie sú k dispozícii prostriedky na adekvátne pretlmočenie predlohy do filmovej reči. Rozhodne za ne nemôžem považovať zbytočný voice over, ktorý pri zobrazení lesknúcej sa dlažby túto skutočnosť oznamuje divákom, ktorí si toho možno nevšimli. Pravdou ostáva, že poznám Viscontiho filmy, ktoré sa mu vydarili viac, než Cudzinec. ()

Caminzind 

všechny recenze uživatele

Komorní a tak trochu televizní zpracování Cizince (tuším, že svého času šel tento film do amerických kin pod názvem Sex s cizincem - to pro jeho větší atraktivitu), jaké jsem i očekával, neboť už samotný román k němu vybízí. A musím přiznat, že některé scény téměř dokonale odpovídaly mým imaginacím z četby. Atmosféra a prostředí rozpáleného pobřeží Alžírska a z toho plynoucí pocity únavy a dezorientace, které jsou pro Camuse důležitými (pseudo)faktory Mersaultova odcizení a existenciálního vědomí, přenesl Visconti věrně. Nescházejí rovněž podstatné myšlenky a pocity zachycené v monologu hlavního hrdiny, který je narativní reflexí jeho osobnosti a životního osudu. Na druhou stranu se na většinu (byť ne nezbytných) úvah nedostalo, což je vzhledem k omezeným možnostem filmového přepisu pochopitelné. A proto si říkám, zda-li by nestálo za to, adaptovat Cizince volněji, třeba i s delší stopáží, hlavně však s větším důrazem na psychologii Mersaultova nitra na úkor některých postranních událostí a vztahů, které sice dokreslují atmosféru odcizení, leč daly by se jistě formálními prostředky obejít. 82% ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Hodne presná adaptácia, spolu so Snovou novelou jedna z najpresnejších, vrátane celých dialógov a bezchybne obsadených postáv. Akurát Mastroianni sa mi na toho úradníka moc nehodil, ale kto ja som, aby som kritizoval obsadenie Mastroianniho, že?! A má to atmosféru, ako všetky staré talianske filmy. Iba ten záver bol na papieri údernejší. Každopádne, ja mám od Camusa radšej Pád. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (6)

  • Nakonec byl do hlavní role obsazen Mastroianni, důvodem bylo mimo jiné i to, že film spolufinancoval. (Snorlax)
  • V roce 1968 byl snímek v Hollywoodu nominován na Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. (Snorlax)

Reklama

Reklama