Svatba

Filmová depka plná nenávisti 1)  Vynikající snímek nenabízí snadné pokoukání ne proto, že bychom viděli nějaké excesy či gore scény. Naopak, zde je zlo decentní, projevuje se v maličkostech a leze do divákova vědomí polehoučku potichoučku, ale o to působivěji._____ 2)  Je to taková odvrácená strana sluníčkového Polska, jak je prezentováno ve filmu Noc plná zázraků a jeho sequelech.______ 3)  Polské kino morálního neklidu je zde vystřídané kinem morálního rozkladu._____ 4)  Pár pěkných kluků: 26letý Przemysław Przestrzelski (ženich Janek), 28letý Mateusz Wieclawek (děda zamlada) a 19letý Kuba Dyniewicz (Wilkův syn Igor)._____ 5)  Malá úvaha o polských dějinách. Z postavení lokální velmoci v 16. století Polsko na své cestě dolů postupně ztratilo většinu svého území, až nakonec po třetím dělení (1795) i svou samostatnost. Pokusy o obnovu měly jen krátkou životnost: 1807 - 1813 a 1815 - 1831. Druhá republika vznikla až na troskách velmocí, které se o Polsko dříve podělily (Rusko, Prusko, Rakousko) v roce 1918. Následovala německá okupace a systematická genocida židů (1939 jich tam žily asi 3 milióny, dnes asi 3 500). Posun země na západ po roce 1945 silně zamíchal složením obyvatelstva (co je proti tomu české vysídlení Němců) a způsobil, že obyvatelé na většině území byli noví osadníci přestěhovaní odjinud. Lidé, silně orientovaní na půdu a víru, tak ztratili své kořeny. Připočtěme období socialismu. Je vlastně zázrak, že Poláci jsou, jací jsou. Mohlo to dopadnout daleko hůř. (19.03.2023)

Wojciech Smarzowski zvolil takový nevinný název filmu zřejmě proto, aby ten šok z celého příběhu byl ještě intenzivnější. Prolínání dvou časových linií mi sice moc nesedělo, ale přimělo mě to přemýšlet o tom, kterou dobu lze považovat za horší. Většina lidí nejspíš žije v domění, že tu válečnou, ale já si tím teď nejsem tak úplně jistá. Tenkrát totiž byly karty jasně rozdané, dnes pořádně nikdo neví, co od koho může čekat. Nic si nenalhávejme. Vždyť pokrytectví, posedlost penězi, závislost na mamonu, bezohledná honba za kariérou a v neposlední řadě i nenávist k menšinám vládnou nejenom Polsku. (75%) (30.05.2023)

Filmů, ve kterých se prolíná minulost se současností je dvanáct do tuctu, ale nevybavím si jediný, kde by to bylo doslovně. Smarzowski jedinečnou formou ukazuje, jak moc se (ne)liší Polsko včerejší a dnešní. A podobně jako v případě Volyně i Wesele působí mrazivě a brutálně. To vše je ještě vyšperkované osobními kotrmelci hlavních hrdinů, které ale do daného kontextu přesně zapadají. Snad jen některé svatební scény bych klidně oželel, ale to vem čert. Smarzowski opět takřka dokonalý a tímhle si jen upevnil místo v mojí topce. 90% (26.07.2022)

Svatba aneb jak Wojciech Smarzowski opět dává na prdel Polsku. Antisemitismus, rasismus, xenofobie a homofobie prolezlá zemí až na kost. Prolínáním židovského pogromu v Polsku během druhé světové války se současností skvěle ukazuje, jak se vůbec nic nezměnilo. Parádní herecké výkony a velmi chytrý střih! (30.07.2022)

Smarzowski a po sedmnácti letech další filmová Svatba. Otec nevěsty je byznyzmen, jinak řečeno pěkný darebák, ne-li rovnou mafián. Jak svatba jeho dcery v pokročilém stupni těhotenství pokračuje, ukazuje se, že jeho finanční situace je podstatně horší, než jaký se snaží vzbudit okázalý dojem. Navíc je to celé prokládané válečnými vzpomínkami na mládí jeho otce, které opět vytahují na světlo historii, na kterou by Poláci radši zapomněli. Přiznávám, že na mě tu bylo až moc postav, takže jsem občas tápal, kdopak je kdo. Ale jinak další Smarzowského sebevědomá ukázka filmařiny, která umí tít do živého. (07.05.2022)