Režie:
Rudolph MatéScénář:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrají:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (více)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (36)
K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. ()
When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? ()
To tedy bylo dílko:) Z pohledu dnešního diváka možná již působí zastarale a značně naivně, ale co. Je to historie a dávný výlet do časů, kdy sci-fi filmy zažívaly boom. Závěrečný let na cizí planetu mi přišel až úsměvný. Ta plechovka, co v ní letěli a ty "obleky", co vypadaly jako pytle od brambor, to bylo vážně k pousmání:) Stejně jako to, že se vesmírná raketa snad ani jednou během letu nepohnula, nezakodrcala, nebyly znatelné žádné turbulence. A "happy end" na konec, kde se očividně neznámý talentovaný malíř vyřádil:) ()
Naivní pohled na zkázu lidského pokolení, prostřednictvím neúprosně se blížících a smrtících vesmírných těles, osciluje někde mezi lacinou psychologickou analýzou z doby kamenné a velkomožnou sci-fi s rozmáchlou trikovou stránkou a ucházející výpravou. Spojení miniatur a rádoby hlubokých myšlenek nedělá dobrotu a slabí herečtí představitelé svými podprůměrnými výkony jen tupě a umělě prodlužují už tak krátkou stopáž. Celé je to naštěstí tak primitivně podané, že divákovi nezbude nic jiného než rezignovat, a užít si tento předobraz katastrofických vědeckofantastických filmů z konce devadesátých let s naprosto minimálními nároky. Sympatické triky čas stále neodvál, stejně tak jako kýčovitý a narychlo vsazený obraz ráje ze samotného závěru snímku. Taková malba s puncem kultovnosti se hned tak nevidí... ()
Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně. ()
Galerie (23)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (7)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
- Studio Paramount se do natáčení pustilo po úspěchu filmu Destination Moon (1950). (džanik)
Reklama