Reportáž psaná na oprátce

Váhám, jak ohodnotit toto dílo. Měl jsem možnost, přečíst si za socialismu toliko opětovanou a propagovanou knižní předlohu, která tehdy byla součástí povinné četby a mimo jiné získala mezinárodní cenu míru. Ale četl jsem ji až letos, a to zcela dobrovolně. Kniha na mne zapůsobila velmi silně natolik, že se mi ani nechtělo ji odložit a stále mi znějí v uších závěrečná slova knihy: "I má hra se chýlí ke konci. Ten už jsem nenapsal. Ten už neznám. Tohle už není hra. To je život. A v životě není diváků. Opona se zvedá. Lidé, měl jsem vás rád, bděte. " Ano, jak napsal Julius Fučík. V životě není diváků. Ale když tu ta možnost, tak proč se na něčí život nekouknout, když už je zfilmovaný. Další otázkou však je celkový výsledek. Výsledek je ten, že kdybych knihu nečetl, tak z poloviny filmu nic nemám, protože bych nevěděl, o co tam jde. Tento fakt však pominu. Film jako celek je průměrné (a proč to neříct otevřeně propagandistické a komunistické) dílo, které jistou uměleckou hodnotu a výpověď obsahuje a je výjimečné pouze tím, že se příliš dlouho sušilo v archivu a v televizi na něj takřka vůbec nenarazíte. Proto se film stává vzácným. Ale to je tak vše. Mimochodem, toto je jeden z mála filmů, kde můžete vidět Rudolfa Hrušínského jako gestapáckého komisaře a tím pádem záporáka. Filmu (tady bych měl říci spíše Julovi Fučíkovi) ode mne náleží dvě hvězdičky za vcelku zajímavý děj a jedna hvězdička pak za herecké výkony. A vychází mi z toho krásný průměr. (30.04.2007)

Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... (20.09.2003)

Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. (10.06.2009)

Představitel hlavní role sice vtipně ladí k těm záběrům na hejna racků nad Vltavou, ale jinak se podle mě pro úlohu Fučíka moc nehodí. Respektive při pohledu na něj a některé moderně vyhlížející filmařské postupy by člověk mohl soudit, že v roce 1961 už se teda někdo odhodlal k dosud mytickému hrdinovi Fučíkovi přistoupit nějak střízlivě a realističtěji. Ovšem zbytek filmu ukazuje, že do toho měl ještě hodně daleko. Dialogy a monology jsou více méně citacemi z knižní předlohy, a už ta navzdory svému názvu působí velmi přestylizovaně. Z charakterů je zajímavější jen Böhm, což bude dáno tím, že ho hraje Hrušínský. Když to shrnu, je to rozporuplný a hlavně docela nudný film. (21.05.2012)

Věřím tomu, že Fučík mohl být i statečný. Mnoho statečných komunistů pracujících v odboji semlelo gestapo, koncentráky a ,,sekyrárny'' ... Stejně jako část našeho doboje komunikovala s Londýnem, byl tu odboj orientovaný na východ. U hrdinů, předložených po válce národu KSČ by člověk měl být však nanejvíš obezřetný. Režimem podané příběhy hrdinství jsou vždy těžce přikrášlené a u prolhaného komunistického režimu to platí čtyřnásob. Trochu mne udivuje, že tento film vznikl ,,až'' v roce 1961 a ne někdy v padesátých letech. Film je celkově dost naivní, mladý Ilja Racek s bradkou a černými vlasy vypadá podivně. Pokud se odprostíme od statečnosti komunistů, jejich nadšení a zkrátka od té celé ideové základny (což u tohoto filmu opravdu nepůjde lehce), může nám film ukázat trochu z toho protektorátního okupačního dusna. Tu hororovou atmosféru, kdy vám před barákem zastavilo pár černých meďourů a pěst v rukavici zatloukla silně na vaše dveře s provoláním : Geheime Staatspolizei ! Ta hrůza i u statečných lidí, proces zatčení, děs z neznámého, mučení při výslechu, pověstný biograf na Pankráci.. To vše film věrně znázorňuje. A kromě tohoto. Už jste někde jinde viděli mladého Rudolfa Hrušínského jako esesáckého vyšetřovatele - šel z něj stejný strach jako ze spalovače! Dát odpad je tak snadné. Ale kdo to udělal, hodnotil název filmu, jeho ideu. Já hodnotím i některé herecké výkony a atmosféru. * * (31.03.2013)