Dávné rituály

Filmy o vymítání mám celkem rád. Poslední dobou ale téma exorcismus moc kloudnejch filmů nepřinesl. U The Old Ways je tomu jinak a do exorcistickýho žánru vlévá novou krev. Většinu filmu jsem byl z filmu nadšenej a dokonce jsem si říkal, že to vypadá na 5 hvězd. Líbil se mi vizuál, hudba byla dobře zvolená a povedl se i výběr herců. Brigitte Kali Canales je sympatická a svou roli si střihla výborně. Stejně tak Julia Vera která si střihla roli staré vymítačky(ve filmu se jim říká Bruja). Jenže moje nadšení nevydrželo až dokonce. Konec byl na můj vkus už trošku přestřelenej ve smyslu toho, že ještě z nedávno vymítané dívky se najednou stává zkušená Bruja. K mé nelibosti se nepovedlo ani poslední vymítání. 3/4 stopáže filmu jsem byl nadšenej. Po dokoukání ale převládá zklamání. Ikdyž jsem sice ve výsledku zklamanej tak si pořád myslím, že jde o hodně zajímavej film, kterej má co nabídnout a ti co mají rádi filmy o exorcismu by si ho neměli nechat ujít. (18.10.2021)

Oceňuji, že se nejedná o šablonovité vymítání s blábolícími kněžími, ale o mexický přístup řádně říznutý místním folkórem. Hodně se mi líbila herečka v hlavní roli, pár atmosférických prvků se našlo a těch několik málo maskérských výtvorů dokázalo zapůsobit efektivně. Jenže problém je, že podobných momentů bylo málo. Zejména první dvě třetiny, ve kterých se vymítači i posedlá snažili identifikovat démona, byly úmorné. Pak se to trošku zvedlo, ale pořád tu nebyl nějaký souvislejší sled událostí, který by mě přikoval k obrazovce. Navíc když došlo na efekty, které vlastně spočívaly jen v umělém kouři, púsobil to celé dost amatérsky. Čekal jsem podstatně víc. 40% (30.08.2021)

Nejsem velkým fanouškem hororů na způsob exorcismu a tento navíc nebyl ani strašidelný a proto mi docela dlouho trvalo, než jsem se do toho dostal. To, že jsem vydžel, však pouze dokazuje kvality tohoto díla a důmyslnost příběhu, který šel v tomto případě bohužel od nuly a tak zpočátku nebyl příliš přesvědčivý. Přecijen jsem však v příběhu našel zalíbení. A to především díky solidní atmosféře a pozvolna se stupňujícímu napětí. Nejlépe určitě zapůsobilo finále, které mne moc mile překvapilo. Čtyři hvězdy byly určitě na stole, ale 66% je adekvátnější pro něco, kde jsem se bavil až v závěru. (08.09.2021)

Vcelku zklamání. Fajn kamera, neokoukané tváře, zajímavé prostředí a exorcismus trochu jinak. Tím to dobré ale končí. Strojené dialogy s neherectvím hlavní postavy, spolehlivě utloukly atmosféru, která se místy drala ven. Dílo zkázy ale dokonala velmi primitivní kostra příběhu. Nepřekvapí vás vlastně nic ...s výjimkou podivného chování postav v závěru, které hraničí se parodií. Jakoby se tvůrci na poslední chvíli rozhodli, že Old Ways bude pilot k odlehčenějšímu seriálu s názvem Bruja nuevo. (23.01.2022)

Takofá meksická jeskynní témon není žádná olá prdel! Posedává výhradně mexické migranty a Američany, jen co tito strčí rypák do jeho krasu, a dostat jej pak z posednutého na vzduch a následně zpět do Tijuany či nějakého jiného mexického pekla je téměř nemožné. Leda by posednutý amatérský postiženec vyžral na ex kanystr kozího mlíka, načež po hodině přitroublých halušek, kokrhání černého kohouta a bezradného čumění profesionálního vymítacího personálu sám nalistoval v přiloženém prastarém komixovém Rituale Mexicanum náhodnou kapitolu v sekci „Demonios a la mierda” a pokynul přítomné bruje “Vymeť mi ho třeba takhle...”. No a bába pak bez váhání zkušeně přibije k podlaze svazek větví, angažovaně mexikánsky pronese prastarou, tajuplnou vymítací formuli, předávanou po staletí mystického tlemení mykologicky pomalovaných xichtů do blba z bruji na bruju – asi něco jako “Huš, ty démone, táhni do prdele!”, a milý, ještě před chvílí tolik rezistentní a nevymítitelný pekelník je za neefektního kouřového “puffff” venku dřív, než byste stihli říct “k uzoufání nudná, dementní sračka se čtyřmi nesympatickými, prkennými ochotníky”. A přihlížejícímu nezbývá, než se modlit k El Luciferovi, aby se poblíž náhodou neochomejtla prdel nějakého toho Američana nebo migranta, protože by z toho mohla, po nepochybném úspěchu v džunglových biografech pro negramotné Aztéky, být nedejsatan dvojka. Bezvýhradně se tímto opět potvrzuje léty audiovizuálního utrpení nabytá poučka, že pokud nad něčím zdejší “hororoví exprdi” cákají, je daleko příjemnější pustit si místo inseminovaného filmu raději plyn. (29.08.2021)