Můj miláček ráže 6,65

I když to nakonec natočil Thomas Vinterberg, Lars von Trier je tam hodně cítit, scénář hold udělá své, vůbec kvalitní scénář. Kritika to tedy prý není, já se přidávám k názoru, že to další z kritik rozhodně je a velice povedená. Nošení zbraně dokáže změnit i pacifistu... v případě pacifistek mohou dokonce dorůst prsa. Pacifista se pak musí smířit "pouze" s podstatně vyšším sebevědomím. Ale vážně, příběh si až do finále plyne svým pomalejším tempem, je jednoduchý a jasně říká to co říci chce. Nenudí, naopak je občas oživen povedenou animací, nebo černým humorem. Podstatně akčnější finále je pak velice povedené, občas pravděpodobně úmyslně vtipné a přehnané (odstřelovač). I tady je několik chytrých animací (průstřelů a následně i těl), které akci ještě dodají. Nevím jestli je úmysl i absence krve? Těžko říct, možné to je. Potěší i dobré výkony většinou mladých herců a hudba... taktéž, dá se říci Trierovski vybraná. 75% (08.03.2016)

Vyzrazení děje; !!!!!!!!!!!!!! Tento film pracuje s tématem Mežasu (Mezi životem a smrtí). Další snímky, ve kterých lze nalézt téma Mežasu, jsou: Hranice života; Byl to tichý muž; Una Pura formalità; Jacobův žebřík; Hráči se smrtí; Get Low. Všechny tyto snímky mají společnou tu věc, že se něco děje v hlavách postav, když umírají (jsou v okamžiku Mezi životem a smrtí - v Mežasu), a nakonec umřou. Nejedná se tedy o posmrtný život, a po smrti ani nic dalšího není, protože člověk, jeho Vědomí nemůže zemřít; tedy se nemůže dostat někam dál za hranici stavu smrti. Ne náhodou se nám, kteří zastáváme teorii Mežas, říká Mrtváci. Pojem Mežas začal být užíván komunitou fanoušků seriálu Ztraceni, kde tematika Mežasu je pojata mnohem komplexněji. V seriálu Ztraceni totiž časové kontinuum Mežas neimplikovalo jednoho jedince (jako v případě výše uvedených filmů, vč. Můj miláček ráže 6,65), ale víc jedinců. Tím tak je seriál Ztraceni zcela výjimečný. ✔ (14.09.2011)

Von Trier a Vintenberg sa pohrávajú s westernovými konvenciami a prinášajú moderný western s klasickou záverečnou prestrelkou na námestí a šušľajúceho Billa Pulmana ako typického amerického šerifa v zapadákove, o ktorom nikto nikdy nechyroval. Dáni reflektujú americkú posadnutosť vlastníctvom zbraní a akosi pod prúdom deja a emócií mám dojem, že nie tak úplne chápu celkový problém a tamojšiu mentalitu. Každopádne ide o originálny počin, ktorý stojí za pozretie, ale je asi skôr určený pre milovníkov Dogmy a porušovaniu jej pravidiel, ako aj pre fanúšikov oboch tvorcov. (13.11.2023)

Já tohle jako kritiku amerického systému nevnímám. Je to zkrátka film o outsiderech, kteří "vyrostou" díky zbraním, což sebou kromě pozitiv na začátku nese hlavně negativa na konci. Tento příběh se mohl odehrávat stejně tak ve Finsku nebo v jiném státě, kde je snadný přístup k zbraním. Takže je to spíše takové pojednání o nebezpečnosti zbraní, dovedené na hranici absurdity. Každopádně já se tím pronudil, protože kromě slibného úvodu a slušného, ač předvídatelného, závěru, tu nebylo nic, co by mě zaujalo. 30% (10.01.2010)

Mám rád podivnosti, tahle podivnost míchá prvky poblázněného dandyismu, absurdního melodramatu, stylizované satiry (zřejmě protiamerické) a téměř sexuální lásky ke zbraním (jako prodlouženého penisu, jako symbolu sebevědomí). Nejvíc mi na tom všem vadila ta absurdní stránka - režisérovi asi přišlo vtipné film zakončit akční scénou "jak převést babičku přes náměstí" s následným vznešeným vyvražděním všech hlavních hrdinů - mě to film spíše znechutilo. Začátek příjemný, našlapaný - pak už jen křeč. PS: tento film by se neměl pouštět americkým teenagerům aby se pak v nějakých pseudoneoromantických návalech navzájem nevystříleli. PPS: největším kladem filmu je to, že mi přiblížil hudbu The Zombies, budiž tedy 6/10 PPPS: opravdu scénář napsal Lars von Trier? Hůůů můj oblíbenec, no teda... (16.04.2008)