Kód 46

Je to takový zvláštní film, který se nedá úplně snadno kousnout, ale není to až tak hrozné. Děj je celkem lineární. Pouze vypráví o společnosti, která je velmi specifická a o lidech, kteří v ní žijí a mají určité možnosti a potřeby. Jejich vztahy jsou nové, jiné, sex je zde chápán trochu odlišně. Skvělé - a odvážné - herecké výkony v soběstačně vytvořeném světě, který je skutečně jedinečný. To jsou hlavní devizy filmu. (05.04.2015)

Ojedinělá kombinace filmů Gattaca a Ztraceno v překladu. Samantha Morton spolu s vynikajícím hudebním podkresem videoklipově laděných obrazů lidsky prázdného, doslova vylidněného velkoměsta, mě nekompromisně přinutili užívat si každou sekundu. Celý film mně v mysli harašila věta z Tetsuova komentáře: "Film, natočený v budoucnosti a poslaný zpět časem k nám." Nemohl jsem se této myšlenky zbavit, protože přesně tenhle dojem jsem z filmu měl já sám. (07.04.2008)

Zvláštní mix věčného svitu a THX 1138, který (kupodivu) nedává moc smysl. Pozitivní je jakási lehkost, se kterou plyne (což je u scifi poněkud nezvyklé) a vždy božský robbins. Nedotaženost sice působí záměrně, ale také nepovedeně. Patrná je i slušná režisérská protřelost, která filmu dává jistý náboj. Dovedu si představit, že by film působil skvěle aplikován na nějakou konkrétní náladu - čerstvému páru se slušným technologickým zázemím (kvalitní domácí kino) se za letního večera jistě postará o silný, kvalitní zážitek. Ovšem pro mě, coby pro romantického skeptika, jde pouze o fádní, vleklé scifi bez laserů a vybuchlých hlav. (03.06.2009)

Celou dobu z toho filmu cítíte, že se vám snaží něco říct, něco změnit, ale neví jak. Snaží se o působivou atmosféru, snímal ho zajisté šikovný kameraman, velice pomalým stylem vyprávění se snaží diváka přesvědčit, že kouká na něco výjimečného, ale je mi líto snaha nestačí. Není to první film Michaela Winterbottoma, ze kterého mám podobný pocit. Přesto přeze všechno je to zajímavý příběh v zajímavém prostředí, který je zajímavě ztvárněn; nic víc. (15.11.2007)

Silně atmosférické komorní scifi, svým vyzněním oscilující někde mezi Huxleyho Koncem civilizace a filmem Ztraceno v překladu, které však potěší spíše milovníky malých nezávislých dramat, zvyklých na pomalejší tempo vyprávění. Čekáte-li klasický scifi blockbuster, budete se s největší pravděpodobností nudit a neoceníte ty nádherně snové scény nebo příjemně nebanální rozhovory. Jediné co mi tak trochu nesedělo, byla představitelka Marie Samantha Morton, ale to už je věc názoru. Toto je film, kde možná mírně vítězí forma nad myšlenkou, v konečném důsledku mu to však neubírá na kvalitě - alespoň pro mě tedy ne. (30.04.2013)