Kód 46

Použitá hudba, atmosféra, kamera, to vše je úžasné. Ale málo platné, samotný příběh mne začal nudit už po 20 minutách. Ostatně - když vám v úvodních titulcích prozradí, co znamená kód 46, je tak nějak jasné, kam se film bude ubírat. Chemie mezi hlavními postavami skutečně nefunguje, nějaký další přesah nebo zamyšlení nad podobným kódem zde také není, celé to vlastně vyzní do ztracena, stejně jako ten sen o metru, co mívala každé narozeniny. (25.07.2010)

Zvláštní mix věčného svitu a THX 1138, který (kupodivu) nedává moc smysl. Pozitivní je jakási lehkost, se kterou plyne (což je u scifi poněkud nezvyklé) a vždy božský robbins. Nedotaženost sice působí záměrně, ale také nepovedeně. Patrná je i slušná režisérská protřelost, která filmu dává jistý náboj. Dovedu si představit, že by film působil skvěle aplikován na nějakou konkrétní náladu - čerstvému páru se slušným technologickým zázemím (kvalitní domácí kino) se za letního večera jistě postará o silný, kvalitní zážitek. Ovšem pro mě, coby pro romantického skeptika, jde pouze o fádní, vleklé scifi bez laserů a vybuchlých hlav. (03.06.2009)

Rozumím vysokým hodnocením některých uživatelů, já se k nim však nepřipojím. Jediné, co bych výrazněji pochválil, byl obraz. Hudba byla melancholická, ... ok. Hlavní postavy všechno tak nějak prožívali - neprožívali. Osud přijímali velmi chladně, bez emocí. Tomu odpovídaly i strohé herecké výkony. Příběh byl vyprávěn pomalým tempem, bez zaujetí. Postrádal jsem také alespoň špetku napětí či dějového zvratu. Celý snímek může zaujmout pouze vizuálně hudebním rámcem, což mně bohužel zdaleka nestačí. (07.05.2007)

Raz za niekoľko rokov sa v žánri sci fi objaví inteligentný klenot. Film, ktorý napriek tomu, že ho vypľuje mainstream má myšlienku i srdce. V roku 1995 to bolo 12 opíc, o dva roky neskôr Gattaca a v treťom roku nového tisícročia je to práve Code 46. Napriek toľkokrát zmieňovanej podobnosti s Lost in translation musím konštatovať, že či už feelingom, alebo celkovým spôsobom rozprávania, pripomína omnoho viac práve Gattacu. Jednoduchým a zrozumiteľným spôsobom podáva s ľahkosťou génia problémy, s ktorými bude informačná spoločnosť skôr či neskôr vďaka globalizácii zápasiť. Code 46 sa zaoberá spoločnosťou, ktorá je rozdelená na tých „vnútri“, ktorí majú všetko a tých „vonku“ ktorí nikoho „zvnútra“ nezaujímajú a nemajú temer nič z toho čo je bežne dostupné „vo vnútri“. Hranica medzi týmito skupinami je však pekelne tenká a nad všetkými bdie Sfinga, ktorá vie všetko a nepriamo o všetkom rozhoduje. Tim Robbins i Samantha Morton sa svojej úlohy zhostili na jednotku, čo nebolo vôbec ľahké vzhľadom k tomu, že film stojí práve na ich dvoch postavách, ostatné postavy sú v rámci príbehu len menšie kolieska dokonale premazaných hodiniek. Korunou tohto filmu je geniálny soundtrack, ktorý perfektne dokresľuje jednotlivé scény. 10/10 (03.04.2006)

Nebylo to vůbec špatné. Spoustu věcí si divák musí domyslet sám, středobodem filmu je vztah těch dvou lidí, de facto kontrolora a odhalené ženy- viníka. Přes všechny protokoly vzplane vztah a pravidla hry shoří jako papír. Na pozadí světa, který je rozdělen na bezpečnou privilegovanou zónu a zbytek světa. Pomalý, ale zajímavý snímek. 75% (03.05.2017)