Případ: Ponorka

Já si musela zvyknout na způsob jakým je tento seriál natočen, upozadit netrpělivost a očekávání a pak to najednou šlo. O tomto zločinu jsem věděla a když jsem o něm před pár lety četla, tak mi hodně připadal jako z filmu nebo seriálu a nakonce se tak i stalo. Obdivovala jsem rodiče Kim Wallové, silní to lidé.... a také metody hledání ostatků v moři, ani ve snu by mě nenapadlo, že je něco takového možné. I když je doba v některých věcech ujetá, tak tady ten pokrok obdivuji. Ze samotného případu mrazí.... (27.02.2021)

ne snad že bych tenhle případ vyloženě sledoval,nicméně věděl sem o něm tak akorát tolik abych se na tuhle sérii dost těšil a sem rád,že nezklamala.Velký palec nahoru pro tvůrce za to,jakou cestou se rozhodli vydat a že díky tomu celý případ sledujeme mravenčí a mnohdy frustrující práci vyšetřovatelů a potápěčů a naopak pachatel nedostává prakticky vůbec žádný prostor. Nejen že ho v téhle sérii vůbec neuvidíme,ale dokonce tu nepadne ani jeho jméno (nebo sem ho možná nezaznamenal) a to jsem ještě u žádné podobně detektivky (tím spíš podle skutečnosti) neviděl.Jeho "zneviditelnění" je neotřelý,funkční a osvěžující nápad,Jediné co mi v téhle minisérii nesedělo byla rodinná linka vrchního vyšetřovatele,která sice mohla být pravdivá,každopádně pro tenhle "příběh" zbytečná...80% (09.10.2021)

Výsledek této dánsko-švédské kolaborace mě překvapil a svým způsobem i ohromil. Asi se nespletu, když napíšu, že je to poprvé, co jsem viděl seriál pojednávající o vraždě, přičemž jsem za celých šest epizod neviděl vraha ani tělo jeho oběti. Seveřané se mě tentokrát navzdory zažitým zvyklostem nesnažili šokovat / znechutit / nadchnout (každý ať si vybere termín vyhovující jeho / její povaze) stavem tělesných pozůstatků oběti, nedopřáli sprostému podezřelému / sprostému pachateli ani špetku pozornosti tím, že ho okázale ignorovali při psaní scénáře, a místo toho se zaměřili na pozůstalé a na všechny, kteří se svým úsilím zasadili za vyřešení případu. Chápu, že někoho mohl odradit nedostatek práce v terénu a nepříliš čilé tempo příběhu, ale já jsem byl spokojen a musím tvůrcům ještě jednou vyslovit obdiv za jejich netradiční přístup k oběti i pozůstalým. / Poučení: Nikdy nenastupuj k cizímu člověku do auta ani ponorky. (26.11.2022)

„Možná je to tak, že čím jsme civilizovanější, tím větší potřebu máme dívat se do temnoty.” - „Všechno je černobílé. Ale i když v noci jsou barvy pryč, stejně tam někde jsou. Jenom je nevidíme, dokud zase nezačne svítit slunce.” +++ Ten zločin je tak neobvyklý a naprosto zvrácený, že tvůrcům seriálu Případ: Ponorka bohatě stačilo zaměřit se na dlouhé peripetie spojené s jeho vyšetřováním a následným dokazováním viny obžalovaného, aniž by divák měl možnost vůbec spatřit vraha. Nikdy bych nevěřila, že podobný koncept může fungovat, ale Tobias Lindholm mě téměř dokonale vyvedl z omylu. Chválou nešetřím ani na adresu Sørena Mallinga jako hlavního vyšetřovatele Jense Mollera, který svým civilním pojetím role podpořil autenticitu vyprávění. (85%) (13.02.2022)

Celý seriál sa nesie v duchu hľadania motívu, či získavania dôkazov, na ktoré má ako obžaloba, tak aj obhajoba - svoj vlastný názor. Je to komorné, bez výrazného tempa, no 4 hodinová stopáž je v tomto prípade ideálna. Za mňa ide o veľmi slušnú, originálnu rozpletačku zamotaného prípadu, v ktorom divák sleduje postupné kroky ľudí na strane zákona, ktorí sa snažia preukázať vinu páchateľovi. (29.03.2023)