Slunce, seno, jahody

"Cože, brigádník? Bože, tak mladej a už tak odvážnej?" Já jsem tedy o životě v jihočeských vesnicích vyškolen pouze touto trilogií, ale přesto si troufnu napsat, že každý den králíka jíst nebudu, poslouchat zpěv paní učitelky taky nemusím, ale s ožralým Škopkem bych rozhodně rád vedl nějaký ten intelektuální rozhovor, se zlobivou babičkou bych si zazávodil na kolečkových postelích a ten skok z rozjetého vlaku trénuju už přes třicet let. Mě prostě kdysi "Jahody", patrně vzhledem k tehdejší době a mému věku, hrozně rozesmály a tak hvězdami nešetřím, i když si za nimi zase až tak moc nestojím. (14.07.2016)

Ani som si nemusel ku komentáru púšťať film, pretože po nekonečných reprízach v televízii ho diváci poznajú naspamäť. Mne stačilo vidieť ho dva krát. Dávam mu relatívne vysoké ohodnotenie, pretože spĺňa hlavný účel komédie - baviť. Nemám potrebu ohŕňať nos nad jednoduchým dedinským humorom, keď aspoň trochu funguje. Iná situácia je u pokračovaní tejto slunkosenovej trilógie, kde už jej tretí diel považujem za nepozerateľný. (14.01.2021)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)

Ach jo, nu ano, pane rejžisére. Když si naserete do postele, dá se to ještě zakrejt pod peřinou. Hotový podobenství! . . . Prapočátek následné stále více upadající série. Tehdy snad ještě pochopitelná >ideově< neškodná - takzvaná lidová zábava. Dvě hvězdičky tedy se zavřenýma očima, snad jen pro neporovnatelnou >kvalitu< ve srovnáním s dalšími >troškařicemi< . Škoda více slov. - - - P.S. (3.4.2009 při lehkém večerním nováckém repete...) To je ale bolest, číst tu ty stále přibývající zasvěceně adorantské komentáře s čtyř a pětihvězdičkovými hodnoceními. Pravda, je to zajímavý doklad kulturního myšlení po čtvrstoletí od natočení téhle >letní komedie< . A vlastně i tak trošku vysvětlení, proč dnešní český divák s takovou oblibou se rochní ve všech těch v současnosti vyráběných tuzemských sračkách... A ten Troška? Lze předpokládat, že nebýt pádu bolševika, dávno byl by z něj už >národní< umělec... Hotovej NÁROD SOBĚ!... :-/ (08.01.2006)

Snad ani není třeba příliš představovat Troškovu lidovou klasiku, notoricky známou, ale pořád opakovanou. Troškovy se musí nechat, že uměl pracovat s neherci a slušně pobavil. Na tuto komedii se však ve slovníku dá najít jedno nepříliš lichotivé slovo - ohraná. Přesně taková totiž tahle komedie je a na rozdíl od jiných filmů Vám trilogie "Slunce, seno,..." na další shlédnutí nic nepřinese. Ale uznávám, že napoprvé jsem se bavil a ten typický český sebechazovačný humor zapůsobil. Je to naivita, ale v některých momentech trefná, což radši za hranicemi neříkejme... (28.10.2005)