Stroj času

Prvý veľký projekt známeho fantasy magora del tora je presne taký ako by ste od neho čakali. Magický. A to aj napriek tomu že tu prevládajú hororové prvky. Prvýkrát sa tu del toro stretáva s kameramanom navarrom a hercami Luppim ktorý sa objavil aj v jeho devilovi aj faunovom labyrinte a Perlmanom ktorý si strihol malú účasť v bladeovi dvojke a zatiaľ dvoch dieloch hellboya. Del toro si napísal k tejto snímke aj scenár a je to vidieť. Vložil tam kopec nápadov, ktorými sa nesnaží šokovať ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad len jednoducho dotvoriť atmosféru. Len del toro môže natočiť scénu kde dievčatko zabije chlapa a potom sa pozerá ako jej starý otec - s ktorého sa stalo monštrum veľmi podobné dákemu upírovi - vysáva s chlapa krv a dievčatko sa na to všetko pozerá. Táto samotná scéna je natočená tak krásne a pokojne že namiesto strašenia a nechutnosti vám zostane magicky pocit a láska medzi dievčatkom a starým otcom ktorý nenaruší ani fakt že jej starý otec sa mení na niečo iné a potrebuje k životu ľudskú krv. Magickosť diela sa prejavuje už v zakomponovaní alchymistu ktorý vytvorí prístroj ktorý keď sa vám dostane doslova pod kožu spraví vás nesmrteľný. Niečo ako kameň mudrcov. S Jesusa Grisa sa stáva niečo ako upír, ktorý po svojej smrti oživne znova a snaží sa nájsť odpoveď na otázku čo sa mu stalo. Tej sa síce nedočkáme ale aj tak je koniec pôsobivý a krásny. Okrem fantastického Luppiho je tu ešte geniálny Perlmen ktorý si svojho Angela vychutnáva a jeho postava je správne sarkastická, a temná. Del toro vložil Angelovi charakter túžby po bohatstve a po novom nose pretože ho tam vždy niekto udrie a tým na poli 90 minút vytvoril charakter s ktorým sa dá stotožniť a počas príbehu s ním aj pracovať. Veľká škoda že taký kvalitný film uniká širšej verejnosti, pretože rozhodne stojí za pozornosť. Američania by toto jednoducho nenatočili. Na to jednoducho nemajú fantásiu. Krásna prvotina s ktorou sa nemôže pochváliť len tak hocikdo. (12.09.2008)

jedna z prvotin docela dobrého mexického režiséra nedopadla vůbec dobře dle mého vkusu. Jako thriller to nebylo nic strašidelného, jako drama nic dramatického a mysteriózní byl jen námět. Prostě takové bez šťávy a tak nemůžu dát víc než 2 hvězdičky, a to jen slabší. Jeho novější filmy jsou rozhodně nápaditější a napínavější. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.01.2013)

Zajímavý nápad, který bohužel ruinuje sucharský příběh neschopného dědka a jeho otravné vnučky. Jako by scénárista váhal, jestli točit horor o svůdnosti kšeftu brouka a starého člověka, roztomilý dětský film o vztahu dědka a vnučky nebo temný krimi thriller o zlém továrníkovi a jeho bezcharakterním synovci. A nejhorší na tom je, že hororová linie je absolutně neagresivní a nudná a nejblíž to má k hororu, když si u jedné scény říkáte, jestli dědek ví, že kromě krve olízne na veřejných záchodkách zřejmě i jinou tělesnou tekutinu. Film snad neobsahuje jedinou zajímavou životnou postavu a jeho "hrdina" musí být ten nejneschopnější upír všech dob. Remake s někým, kdo nemá slabost pro malé děti a nebojí se přitlačit na tužku (nebo klávesnici) by Cronosu prospěl. (06.06.2012)

5/10 Takový slušný mainstreemový standard, co možná i nese nějaké poselství, ale na druhý den už člověk neví, o čem to vlastně celé bylo. Převést smrt se povedlo lépe Dařbujánovi než mexickým hledačům nesmrtelnosti - pravda, začátek byl slušný a sliboval přinést něco nového a zajímavého z hlediska scenáristiky a krve na plátně, ale výsledek je dost přizpůsoben budoucímu komerčnímu úspěchu v zahraničí – dětský horor. Nejspíš taky proto je angažován herec ze západu, který si po hrdelních skřecích v Boji o oheň a dementním mnichovi ve Jménu růže musel k francouzštině přidat i znalost španělštiny. (02.08.2008)

Pozoruhodný film o touze po nesmrtelnosti, lépe řečeno věčnosti. Objevuje se zde již del Torův rukopis, který rozvine v následujících filmech. Záliba v hmyzu se naplno projeví ve filmu Mimic, fantaskní svět plný nočních můr s dětskou hrdinkou ve Faunově labyrintu. Pití krve a krvavé scény vůbec jsou tématem Bladea 2... Stroj času v podobě brouka připomene L´Marchantovu kostku z Hellraisera. Také ona nakonec většině svých majitelů přinese nekonečnou rozkoš...v podobě pekla. Precizní práce s kamerou, cit pro výtvarné obrazy a detail však nedokážou vyvážit pomalé tempo filmu. Ron Perlman se svou ojedinělou vizáží dá vzpomenout na jeho herecké začátky - Boj o oheň a Jméno růže. A zde má neustálé problémy s nosem! V závěru filmu jsem si vzpomněl i na Re-Animátora.... Celkově za 3, jelikož i přes zajímavé nápady jedno podívání stačí. (12.08.2011)