Mstitel

Vlastně ani nevím, proč dávám nějakou hvězdičku. Vždycky jsem myslel, že od filmu by člověk měl něco očekávat. - něco k zamyšlení--- to jsem zde dostal pouze ve formě, že jsem se celý film zamýšlel, jestli tvůrci chápou, jakou zbytečnost natočili a proč neodejdu z kina   - zábavu---- fakt ne,  několik zábavnějších záblesků bylo vždy obratem převálcováno upocenou snahou šokovat.  -napětí---- snad jen ve formě napínání, jestli to bude pořád tak trapné. Film se dá rozdělit na dvě části - první část - hlavní hrdina se utápí v chlastu, 2.část - zřejmě proto, že 1.část tvůrci neuměli vypointovat se mění v jakési absurdní směřování k cestě do vesmíru. 1.část by byla progresivní v 80.letech minulého století - tehdy frčely osobní krize s různými představami  apod. 2.část už je aktuálnější, ale Lajko - cikán ve vesmíru nebo Kosmo jsou asi tak 1000x zábavnější.  Naposled jsem viděl v kině podobnou srágoru pod jménem Casting na lásku. Je to sice z úplně jiné strany spektra filmů, ale svojí bezradností se Mstiteli podobá. Je mi jasné, že autorce a jejímu úzkému okruhu blízkých stejně nedojde, že natočili blbost. Budou se poplácávat po zádech a říkat si , jak jsou cool a varováním jim ani nebude, že návštěvnost bude katastrofální, protože jsou to takoví Troškové naruby. Jen se divím každému, kdo na tohle poskytne byť jen jedinou korunu. (01.07.2021)

Hodně bláznivá a absurdní komedie, která je záměrně napsaná a natočená tak, aby byla co nejvíc bizarní a ujetá. Její podstatou je totiž oslava svobodné tvořivosti a fantazie, doprovázená podvratnou a nespoutanou vzpourou proti konvencím filmového vyprávění, jenž se neustále pohybuje na hranici mezi realitou, sny, halucinacemi a něčími představami. Tomu je podřízeno úplně vše, v důsledku čehož děj Mstitele získal podobu neustálého vršení vizuálně a obsahově výstředních scének, které však budou na většinu diváků pravděpodobně působit pouze jako bezobsažná fantasmagorie. Bez ohledu na to, jestli se na výraznou stylizaci a výlučnou formu filmu vnitřně napojí, nebo nenapojí. Tyto scénky jsou totiž sice v řadě případů realizovány s pozoruhodnou kreativitou, leč ve filmu obvykle figurují jen pro kreativitu samotnou a i přes zjevnou kurióznost nejsou dostatečně zábavné (protože nejsou prakticky vůbec vtipné, jsou jen divné) a tudíž celý film samy o sobě neutáhnou. Výsledkem je nehorázný úlet, zároveň jde ale do určité míry i o uměleckou výpověď jeho autorky, která v něm dostála své punkové vizi totálně svobodomyslného příběhu o nevyzpytatelnosti života, naději a lidských snech a patrně jej i zvládla natočit tak, jak jej natočit chtěla. Dostatečně zajímavý a zábavný je však Mstitel díky své jinakosti a svéhlavosti jen sporadicky, a to i přesto, že nahý Jaroslav Dušek pobíhající po centru Prahy, oděný pouze do kartonové krabice, je v něm jednou z těch méně mimózních věcí. (01.07.2021)

Český film oceněný na zahraničních festivalech a má tu tak mizerné hodnocení. Při tom český divák musí ocenit i hudební doprovod. U něj jsem si říkal, že film těžko ocení za hranicemi. Stejně tak přehlídku českých herců, kteří mají ve filmu většinou jen krátký štěk, ale i tak oko diváka potěší. Tedy za obsazení a hudební doprovod hvězdičky nahoru. Příběh ve výsledku překvapí. Že vůbec nějaký byl. Hlavní jsou totiž příhody, které opileckého herce na jeho cestě potkají. A že to jsou příhody stále více a více ujeté. Noa nakonec u těch sexuálně laděných příhod jsem si vzpomněl na filmy jako Amarcord. To je slušná vizitka. (03.10.2022)

Prvních pár minut a myslel jsem, že není reálné se ve zdraví dokousat až k závěrečným titulkům. Když si však s Luciou Klein Svoboda podáte ruku na znamení, že jste připraveni hrát její hru, tak se vám rázem otvírají úplně jiné obzory. Svět figurek a jinotajů bourajících zavedené konvence, plný odkazů a metafor, které buď divák chce hledat a nebo se jenom nechá na hulváte ojet Jaroslavem Duškem. Já vím, měla to být komedie a moc (vůbec) jsme se nenasmáli. Stejně tak se není moc čím chlubit, když vás na představiteli hlavní role nezujme jeho herecký um, ale podoba s Danielem Radcliffem. A holou obří zadnici už taky každý viděl. Stejnak se se na planetě „Nejsem Svobodová, ale Svoboda“ cítil překvapivě komfortně…..dle ostatních hodnocení koukám, že zřejmě jako jediný :D (27.09.2022)

absurdní WTF haluz po jejímž shlédnutí sem ochoten uvěřit že dvojice Klein Svobodových jsou manželé a sourozenci zároveň. Plusem je, že to chce být absurdní WTF haluzí záměrně a ani se to nesnaží dát věcem které se zde odehrávají nějaký smysl.Mínusem je ovšem to, že to není až tak moc velká absurdní WTF haluz aby to byla opravdu zábava a i když je tu pár slušných míst, vždycky jsou následovány nudou a jakkoliv má Mstitel  jen něco málo přes hodinu a půl, pocitově je to tak 2x tolik...40% (17.07.2022)