Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Viděl jsem po dlo(ooo)uhé době a myslím, že tím nejlepším možným způsobem - při 35mm projekci (díky kino MAT), tj. krásně zubem času ošumělý, popraskaný, poničený film na přidaný “grindhouse” efekt. A nad čím se rozepisovat, je to prostě dokonalost, která navíc (možná oproti novejším Tarantinovkám) působí naprosto hladce a nenuceně, jen stoprocentně poutá, kochá, baví a rozesmívá. Postavy a kecy bezkonkurenční. (14.02.2019)

Nejbrakovitější ze všech braků. Žánr pokleslých comixů a legendárních příběhů geniálně spojen do díla, které se stává svým vlastním měřítkem, jež si ustanovuje svá pravidla a zákony. Tarantino musel celý dosavadní život strávit nasáváním imaginární atmosféry umělého světa, aby mohl své představy zhmotnit v něčem naprosto ojedinělém a nenapodobitelném. (29.09.2004)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pulp Fiction stojí a padá na hláškách, dialozích a černém humoru. Hlášky - to bych musel ocitovat celý scénář. V dialozích jde především o skvělé vypozorované a vypointované rozdíly mezi uvažováním a mluvou mužů a žen, ať už jde o Lízátko (při rozhovorech Willisova Butche s manželkou jsem málem brečel smíchy), Honey Bunny, nebo Miu. Z černého humoru je skvělý např. monolog kapitána (Christophera Walkena) ohledně zlatých hodinek po Butchově pradědečkovi, nebo náhodný výstřel Vincenta v autě:). Nezapomenutelný Marsellus mluvící hlasem Václava Vydry. A ta hudba! Trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=wZBfmBvvotE (03.08.2009)

"Víš, co mi teď vrtá hlavou? Není to kafe v mý kuchyni. Je to mrtvej negr v mý garáži." Pulp Fiction pro mne znamená největší kult všech dob. Patrně navěky mi zůstane záhadou, jak se Quentinovi podařilo dostat takové množství morálně pokřivených postav do tolika absurdních situací, nechat je vést nekonečně vtipné dialogy o neskutečných kravinách a ještě způsobit, abych se uprostřed všeho toho organizovaného násilí tak královsky bavil. Jako zarytý fanda morálních kvalit Mirka Dušína bych se měl za lásku k takto pokleslé tvorbě stydět, ale já se prostě kdykoli rád vrátím k Mazanýmu králíčkovi, občas si z nudy píchnu adrenalin do srdce, pravidelně si zajedu do Cože pokecat anglicky a když mi v restauraci k borůvkovým lívancům automaticky nepřinesou vanilkovou colu, tak okamžitě volám pana Wolfa. A pokud mi špatně namasírujete nohy a schováte se přede mnou v Indočíně, tak na vás samozřejmě bude ve čvrtlibráku se sejrem číhat Jules, kterej vás sejme, protože "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby......" (21.07.2011)

Těžko říct něco, co už neřeklo sto lidí přede mnou a líp. Snad jen tolik, že hlášky z málokterého snímku se zaryjí tak hluboko, že je člověk používá ještě roky poté. Výběr z mého Top 10 : "A jak teda říkají čtvrtlibráku se sejrem?" "Jsem připravená, uděláme to teď hned a tady." "Zed je mrtvej, lásko, je mrtvej." "Kdybys měla bříško, dal bych ti do něj pěstí." "Viděls na tomhle baráku nápis - Sklad mrtvejch negrů?" "Já za to nemůžu, najels na ňákej hrbol nebo co..." "Zmizíš nebo tě zmizím já." Existuje nějaký jiný film, kde diváka u resuscitace člověka, který se předávkoval drogami, nebo u zastřelení nevinné oběti bolí břicho od smíchu dva dny? A existuje kromě Tarantina někdo, kdo dokáže z neskrývaně brakového materiálu, s minimem prostředků a herci v té době prakticky neznámými nebo považovanými za odepsané, vytvořit kult? (01.07.2007)