Tmavomodrý svět

Jan Sverák sa kedysi sťažoval, že štúdio Sony sa nepostaralo o distribúciu jeho filmu v Amerike tak, ako si predstavoval. Že vraj za to môže Pearl Harbour a jeho zlá povesť. Preto si myslel, že on svojim konkurenčným filmom za morom uspeje. Možno by uspel, ale podľa mňa sa jedná síce o menší, ale predsa len vykalkulovaný projekt, ako Bayov veľkofilm. Je to celé také naleštené, dialógy a dejové (vzťahové) zvraty sú klišé, čo sa asi aj dalo očakávať. Treba sa zmieriť s tým, že nie zo všetkého musia byť zahraniční distribútori hotoví, podobných talianskych, francúzskych, nemeckých alebo španielskych vojnových filmov museli už vidieť mnoho. Tmavomodrý svet je rovnako ako ony určený hlavne pre domáci trh. (28.08.2012)

Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. (22.03.2011)

Tak jako se do sebe zakusovalo RAF s Luftwaffe, tak ve scénáři citím podobné se do sebe zakusování Jana a Zdeňka Svěrákových. Ač je film na solidní 4 hvězdičky, přesto je tam jakási nevyrovnanost. Cítím tam krásný příběh lásky a zrady (ať už hlavních hrdinů, tak i nevděčného národa) , ale také tam cítím nutkavou potřebu ukázek bojových scén, vybuchujících vlaků atd... Z těch válečných záběrů a scén je cíti omezený rozpočet na každém kroku. Ať jsou to různé verze Spitfirů na letišti či základna jak po vymření, kde z anglického personálu zahlédnete max.10 lidí. Film si vzal jako jednu z předloh knihy legendárního našeho stíhače Františka Fajtla - Sestřelen a Boje a návraty. Měl jsem tu čest se o filmu s panem generálem Fajtlem na návštěvě u něj doma bavit a vyjádřil částečné zklamání nad finální verzí filmu. Čekal, že to bude spíše film o jeho útěku po nouzovém přistání v okupované Franciii. Velmi hodnotím vsuvky z komunistického lágru. Když jsem šel z kina, řada lidí říkala, to jsem vůbec netušil... Už jen za tuto osvětu si duo Zdeněk a Jan zaslouží pochvalu. Takovýchto poct našim hrdinům, k nimž se národ zachoval naprosto hanebně a odporně je málo. Jen houšť! Koho tato problematika zajímá, doporučuji shlédnout film Nebeští jezdci, který je o naší osádce bombardéru Wellington. (22.01.2011)

Asi se na mém hodnocení projevil obrovský hype, produkovaný ve své době magazínem Cinema (a obrovská očekávání celkově). Příšerné zklamání. Tmavomodrý svět je jen nudná tuctovka, snažící se být Tím Velikým Filmem. Nejde mu to, nefunguje, neohromuje, nebaví a nedojímá. Maximálně mě směrem k závěru čím dál více unavoval. Proklamované akční scény v onehdy nejdražším českém filmu všech dob taky nestojí za moc. Naprosto postradatelný film. (08.05.2007)

Neosobný, klišéovitý v zobrazení osudov letcov i prostredia komunistických lágrov a zároveň až na pár momentov chladný ako psí ňufák.Tak na mňa zapôsobil jeden z najdrahších českých filmov. Silná hudobná stránka (nostalgická spomienka pri nádherných, dlho nepočutých pesničkách) a výkon pána Kaisera patrili k jediným výraznejším pozitívam. (05.11.2004)