Mosty

Jennifer Lawrence se vrací z války domů a pokouší se po ošklivém zranění postavit zpátky na nohy. A zjistí, že to sama nedokáže. Když se seznámí se sympatickým automechanikem Jamesem a stanou se z nich přátelé, začne se všechno konečně zlepšovat. Jenže i James má traumata, se kterými se ještě nevyrovnal. Dovedou jeden druhému pomoci? Mosty jsou nepříliš originální, ale skvěle zahrané drama, které netlačí zbytečně na emoce a vystačí si jen s uvěřitelnými dialogy, sympaticky obyčejnými hrdiny a jednoduchým a srozumitelným příběhem. Na nadprůměrné drama to bez problémů stačí. (10.11.2022)

(16/2023) / V prvom rade, obom hercom role parádne sadli. Jennifer táto ubolená poloha veľmi svedčí. Ešte o kúsok lepší je Brian Tyree Henry, výborne s citom zahraté. Či je nominačka na Oscara zaslúžená neviem, nech posúdia iný. Film ťaží z fungujúcej chémie medzi postavami a z niečoho čo neviem úplne presne opísať. Ako keby aj napriek všade pritomnej depresie, prevažoval taký jemný pozitívny pocit z ich priateľstva. Podarený indie film. (7/10) (15.02.2023)

Za mě byl asi nejzajímavější ten začátek, kdy několik minut nerozumíte tomu, co se té holčině stalo, proč se o ni někdo jiný stará a jaké z toho budou ještě důsledky...Pak se ten film prostě překlopí do "běžného" života v malém městě s né úplně funkčním okolím lidí...Za mě nic převratného, nicméně možná tím, je to zajímavé, že je to vlastně nic převratného.. (16.03.2023)

Mosty jsou dílem, které předvádí jeden z nejsilnějších scénářů, jeden z nejsilnějších hereckých výkonů a jedno z nejsilnějších režijních uchopení roku.  Jennifer Lawrence tu potvrzuje status jedné z nejnadanějších hereček své generace a vyvolává naději, že i do budoucna bude mít Lawrence správný čuch na scénáře a šikovné tvůrce, kteří nutně nemusí mít dvakrát bohaté zkušenosti. Nejpříjemnější je totiž právě fakt, že za tak bravurní silnou sondou stojí celovečerní debutantka Lila Neugebauer, která ovšem ve výsledku dodala jeden z nejsilnějších filmů roku.... (05.11.2022)

Causeway je poměrně podmanivým dramatem, které ve většině těch nejdůležitějších ohledech funguje, a to i navzdory tomu, že se tu na druhou stranu nevyskytuje prakticky jediný výraznější moment, za což si ovšem zasluhuje uznání především paní režisérka, která přestože měla k dispozici skutečně jen jednoduchý scénář, tak z něho dokázala vytěžit opravdové maximum. V tomto filmu jde každopádně hlavně o vyvolání emocí a empatií vůči ústředním postavám, což se v obou směrech úspěšně podařilo, obě postavy se potýkají jak s fyzickými, tak psychickými traumaty, a i díky výkonům jejich hereckých představitelů to celé působí silným a přesvědčivým dojmem a lze se s nimi upřímně ztotožnit, chápat je a soucítit s nimi. Docela působivá je jinak i taková beznadějnější atmosféra, která je ovšem zároveň i oživená jemným nádechem světla na konci tunelu, a přestože nedisponují Mosty prakticky ani žádným spádem, tak celý ten příběh rozhodně nenudí. Ve výsledku se tak zkrátka jedná sice o v žádném směru vyčnívající konverzační drama, řešící především nelehké životní osudy, celé je to ovšem zpracováno velice kvalitní formou, a i bez zbytečného tlačení na pilu dosahuje požadovaného emočního efektu na svého diváka. (07.11.2022)