A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()
Dvouřádkový popisek filmu přesně vystihuje, o čem Místo na výsluní je. O nic víc o nic méně. Což je bohužel na sto dvacet minut stopáže kurva málo, což se logicky promítlo do hodnocení. Režijně a herecky skvělé, ale dějově hodně plytké, prázdné a celkově pomalé, takže tradiční unuděnost poloviny minulého století. 50% ()
Ako málo stačí, aby sa človek dostal až na samé dno. V tomto prípade zohrala svoje aj láska a časový faktor. Keby len tú druhú stretol George skôr.... No čo povedať. To, čo predviedol George Stevens v tomto snímku, tak to sa vidí iba veľmi zriedka. Ide o unikátne spojenie drámy, romantiky a film-noir a to v každom smere. Z toho dôvodu dokáže v divákovi vyvolať rozmanité pocity, ktoré sa počas sledovania snímku plynule striedajú, podľa toho čo sa práve deje. Každá jedna scéna, hlavne ku koncu, tak ponúka bohatý guláš pocitov. To isté sa dá povedať aj o hlavnej postave chudáčiska Georga. Veľmi slušný, skromný a milý chlapík, no ktorý bol schopný aj toho najhoršieho, len aby si zachoval nečakane nadobudnutý spoločenský status. Avšak aj napriek tomu ho divák neodsúdi, skôr naopak, ku koncu s ním súcití. Teda aspoň čo sa mňa týka. Skrátka ide o geniálne psychologické narábanie s hlavnou postavou, čoho výsledkom je ohromný vplyv na diváka. Tiež je ale pravda, že Montgomery Clift ho zahral brilantne, tak charizmaticky uhrančivo, že sa nešlo od filmu odtrhnúť a ja som sa raz opäť dostal do stavu, kedy mi bolo ľúto každej minúty, pretože som bol tak stále viac a viac bližšie ku koncu. Masterpiece! ()
Úžasná adaptácia Americkej tragédie s prekrásnou Elizabeth, ktorá asi najlepšie pretavila to všetko, čo Dreiser chcel svojím románom povedať. Nie je to len dramatický príbeh samotný, je to poukázanie na spoločenskú situáciu a sociálne statusy zainteresovaných. Samozrejme, je tu trocha odklon viac do romantična, ale to vôbec nevadí. Bravúrne spracovanie, skvelé herecké výkony, jeden z naj filmov 50.-tych rokov. ()
O čistokrvný noir sa rozhodne nejedná. Príbeh môžeme žánrovo pokojne rozdeliť do zhruba rovnomerných tretín: romanca, noirovo ladená melodráma a súdna dráma. Winters je typovo presná ako ohrdnutá nevesta, Taylor zasa ukážkovo krásna a Clift (ktorý zo začiatku pripomenie Deana), žiaľ, smutne tragický... ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama