Gigant

Veľkolepému, nákladnému, hereckými hviezdami zaplnenému a do seriálovej dĺžky natiahnutému filmu plnému klišé, amerického chlapáctva, patriotizmu a rasizmu som bol nútený pri opakovanom zhliadnutí jednu hviezdičku ubrať. Určite je to nadpriemerný film, ale keď si iba namátkou spomeniem na Veľkú zem, Pod kopytami stád, či Ako bol dobytý Západ, tak zasa nejaké zreteľahodné rozdiely medzi nimi nevidím. Páčilo sa mi, že dialógy rešpektovali úroveň rančerov a ropákov a dodávali tak príbehu punc vierohodnosti aspoň v tomto. (08.03.2013)

,,DNES PLATÍ ČO JE VEĽKÉ, TO JE STARÉ." ,,TAKŽE VEĽKÉ UŽ NIE JE DOSŤ DOBRÉ?" __ ... alebo inak povedané, čo je veľké, to je staré a už neaktuálne; je jedným z leitmotívom filmu, ktorý nachádza uplatnenie aj v súčasnosti. So sledovaním Obra som kvôli jeho obrej dĺžke otáľal veľmi dlho, napokon som ho zhltol ako malinu na dve pozretia, pričom bez prerušenia by som nemal problém pozrieť si ho na jeden záťah. Natoľko ma zaujal. Veľké epické rozprávanie o tom, ako sa z upachtených rančerov stali ropní magnáti a vážení občania nepochybne vie o diváka vyvolať asociáciu pôsobiacu prequelom k Dallasu. ,,Obor" sa však ako trojgeneračná rodinná sága, ktorá sa vo vedľajšej dejovej línii zaoberá otázkami rasizmu a vykorisťovania menšín, čo v čase vzniku filmu mohlo vyvolať toľko kontroverzie, že sa akademici rozhodli prisúdiť mu Oscara iba za réžiu a uprednostiť tak nekonflitkný a trocha komediálnu Cestu okolo sveta za 80 dní, ktorá zobrala cenu aj za najlepší adaptovaný scenár (!). Ikonický je film aj vďaka poslednej úlohe Jamesa Deana v dospeláckej úlohe, do ktorej však úplne herecky nedorástol. Film je obrazovo naozaj krásny a pokiaľ si ho v budúcnosti ešte raz pozriem, dúfam, že to bude na Blu-ray a na čo najväčšej možnej obrazovke (1103. hodnotenie, 99. komentár k filmu) (30.06.2021)

První půlka této (přliš) dlouhé rodinné ságy je velice slušná, má náboj a člověka zaujme (rasismus, jistý machismus mužské populace, nenávist mezi Bickem a Jettem atd.). Pak ale začnou hlavní postavy stárnout, šířit moudra, nadhled, potírat rasovou nerovnost (nebo se o to alespoň "don cijotsky" snažit) a film začne působit jako poučka morálky v podání drsných ale férových synů a dcer Texasu...70% (05.02.2007)

Pěkný film o nepěkných věcech. Tak jako degenerují bohaté rody, tak i sám film se rozplývá do sebe sama. Neudrží ho Edna Ferberová, Ivan Moffat, ani Elizabeth Taylorová či James Dean. To, co v něm můžeme vidět jako kritiku zaslepené touhy po zisku a uznání, je jen ubohoučké upozornění, že sice není všechno úplně v pořádku, ale skoro všechno ano; stačí jen dobrá vůle a pár drobných kosmetických úprav. Zatrvrzelá "ságovistost" sice zvyšuje napětí mezi generacemi, ale různé motivy a prostředky nemění hlavní cíl a smysl života: někam to dopracovat. Jakpak si vedou Benedicti teď? Benedictus, qui venit… Tedy: film nadprůměrný, ale nic víc. Celý děj, přes pestré ale nedůležité odbočky, překrývá vztah Lesilie a Bicka, zpočátku názorově pevného Texasana. Leslie (její náhledy nejsou podstatné, musí jen být antagonistické) jej však od počátku znejisťuje, až ho dostane na kolena, tedy na záda. Teprve tehdy (jak sama vesele doznává v závěru filmu) považuje svoje (jejich) manželství za naplněné. (28.11.2023)

Strhující velkofilm, přehledně uspořádaný do čtyř padesátiminutových aktů, jejichž výrazné emocionální přechody (úmrtí, svatba, pohřeb) příběh odchylují k trochu jiným motivačním i žánrovým stezkám. V jádru jde o podobný tranzitní zážitek jako Wyllerova Veliká země, kdy se děj odehrává na rozlehlých texaských pláních, pro něž jako kdyby historický vývoj neplatil. Jen zmínky o naftě a posléze i kamion, který se zjeví asi po dvou hodinách, nás ujistí, že nesledujeme western z 19. století. Rock Hudson hraje tradičně smýšlejícího rančera, jenž odmítá vidět budoucnost jako portfolio nových možností – z feudálního a trochu rasistického postoje jej vyléčí až budoucnost sama, která přinese jednak válku, jednak smělé a osobní tužby jeho tří potomků. Chudý James Dean oproti tomu budoucnost vyhlíží s nadějemi a stává se Danielem Plainviewem z Až na krev. Jeho linie se sice s tou ústřední rodinnou freskou v závěru neslučuje úplně dokonale, ale tenhle dvousetminutový kolos přesto drží obdivuhodně pohromadě a nabízí jeden z nejkrásnějších příběhů o překonání předsudků a přijetí nové éry, jaké kdy Hollywood stvořil. A že soustavně zanechává i pachuť nad tím, kam vlastně směřujeme a co pro peníze obětujeme, to beru jako další velký klad. 90 % (12.08.2022)