Režie:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHrají:
Lukáš Vaculík, Tatiana Kulíšková, Vladimír Dlouhý, Marek Vašut, Ondřej Vetchý, Vítězslav Jandák, Čestmír Řanda ml., Míla Myslíková, Světlana Nálepková (více)Obsahy(1)
Z mladého čističe oken se stane tipař bytových zlodějů. Podaří se mu začít nový poctivější život? Devatenáctiletý Pavel Kříž tráví veškerý volný čas v pražských pasážích, bistrech a na diskotékách s partou zloděje Robyho. Pavel sice má maturitu, ale pracuje jako čistič oken, přičemž velkou část jeho příjmů tvoří zisk z podvodů, šmeliny a krádeží Robyho party, které dodává zaručené tipy. Není tedy příliš nadšen, když mu vedoucí úklidu přidělí mladou brigádnici Janu Hálkovou. Přestože se dívka netají nechutí k Pavlovu způsobu života, vznikne mezi nimi křehké citové pouto. To však nemůže vydržet v prostředí, v jakém se Pavel pohybuje. Mladík se dostává do stále větších problémů - část Robyho party je dopadena policií a on nemůže sehnat peníze na vrácení dluhu. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy parta zlodějů unese Janu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (182)
Kdo nezažil, neměl by hodnotit. Já zažil, přímo v Praze a dokonce přesně v roce natáčení filmu a proto hodnotím. Tu zkurvenou dobu, děsivý nevkus, kýč kam se podíváš. Prahu plnou tupých, poslušně pracujících ovcí (ale pozor, pořád dvakrát chytřejších než mimopražští řepáci!), ale hlavně ty pasáže. Socialisticky laciné a nevkusné, ale pro mne, kluka z vesnice u okresního města, to byla Broadway. Diskotéková barevná hudba pro světa neznalé prosťáčky, srdceryvná naivní lovestory z pasáží. V jediném městě v republice, kde to tenkrát, v roce 1984, žilo rádoby NONSTOP. Pěkné kecy, nežilo. Zhruba mezi třetí a pátou ranní i tam, v srdci komunistické umakartové zábavy („Už je tu zas, zabitej čas...“) , bylo pěkně mrtvo. Tento film je dle mnohých komentátorů sračka (a já jejich argumenty beru), ale současně je to geniální muzejní artefakt, zachycující mravní rezignaci a prázdnotu. Obraz doby. Naprosto přesný. ()
Láska z pasáže patří mezi tu "osmedásatkovou" ságu s mladým a náramně fešným Lukášem Vaculíkem. No, a tam, kde je Vaculík a 80. léta, tam je také Michal David:) Parádní Vláďa Dlouhý. Na obou jsem mohla oči nechat ve scéně, kdy ve skupince hrají "na hledanou" a sází. Ty jejich krásné tmavé vlasy, nádherné oči... dobře, už mlčím:) Závěr filmu s Davidovou písní "Nesnáším loučení" vyznívá patřičně melancholicky. Korunku všemu nasazuje "Viky Cabadaj", který se ve svém typickém frajerském stylu i účesu objeví na scéně. ()
Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. ()
Psychologicko-kriminálna dráma zo života morálne narušené časti súčasnej mládeže. Je vážnym pokusom o sondu do života tých mladých ľudí, ktorí sa vyhýbajú poctivej práci, živí sa čiernym obchodom, vekslováním, podvody, prostitúciou a krádežami. Pred denným svetlom skrývajú svoju činnosť v pražských pasážach, bistrách, baroch a diskotékach. V tomto prostredí prirodzene nemôže krehký vzťah ústrednej dvojice Pavla a Jany dôjsť naplnenie. 7/10 ()
Krádeže, šmeliny, podvody a kšefty, z kterých čouhá kriminál. Michal David. Kroky Františka Janečka. Pražské pasáže a bary, kde zdivočelá mládež pije colu. Luky Vaculík a jeho průser. Filmy Jaroslava Soukupa jsou neskutečnej bizár, ale dnes, s odstupem pětatřiceti let, je to svým způsobem vděčnej dokument o době a lidech. Na šikmý ploše se nezachytíš. ()
Reklama