Sex, lži a video

Nicholsův Closer je silný, kvalitní snímek o vzájemných vztazích čtyřech lidí s vynikajícími hereckými výkony. Ode mě dostal poctivé čtyři hvězdy. Ve srovnání s elegancí, jednoduchou krásou a věrohodností s jakou v jistém smyslu podobný příběh vypráví Soderbergh se mi však zpětně jeví jako toporný a zbytečně předramatizovaný. Sex, lži a video totiž mají kromě magnetických hereckých výkonů (James Spader! Andie MacDowell!!!, ale i Laura San Giacomo a Peter Gallagher) a řady rozkošně "živelných" (ano, tak bych to řekl sám, ano, tak by to asi řekla) dialogů taky jistý morální a výpovědní přesah (či oblouk, chcete-li), který jej v dnešní stále více odosobnělé době, kdy lžeme už i sami sobě činí čím dál silnější. 90% (04.12.2007)

„Pamatuju si, že jsem někde četl, že muži se učí milovat osobu, která je přitahuje, a ženy čím dál víc přitahuje osoba, kterou milují.“ Aneb jak rozklíčit jeden pořádně zamotaný milostný čtyřúhelník…Navzdory tomu, že se toho ve filmu příliš neděje, jde o až překvapivě zábavný filmový zážitek. Sex, lži a video je snímek založený vyloženě na dialozích, hereckých výkonech a chemii mezi postavami. A přesto to filmu stačí. Až se mi ani nechce věřit, že jde o Soderberghův celovečerní debut, jak působí jistě. Nejvíc mě pochopitelně bavila interakce mezi Ann, procházející si proměnou, a Grahamem, hledajícím sám sebe a něco víc (trochu podivná intimita mezi postavami MacDowell a Spadera je nějakým prazvláštním způsobem snadno uvěřitelná). Úplný konec mi přišel možná až příliš banální, nikoliv však to, co mu předcházelo. Dávám solidní 4*. „Grahame, platíš daně?“ - „Jo, platím daně. Platím. Co tím myslíš? Když neplatíš daně, jsi lhář. Nejsem lhář. Lháři jsou druhou nejnižší formou lidského života.“ - „Co je tou první?“ - „Právníci.“ (08.11.2020)

S důvěrou ke kameře. Voyerský zájem, medikament intimity. Otevřený záznam řečí o tělesném ráji v soukromém pekle. Společném chtíči v niterní křeči. Veřejně přerušený polibek, exkluzivní osobní příběh. O milování. Bez fyzického doteku. Člověk hledající v prázdném životním monologu smysluplný lidský dialog. Spřízněný duševní krok. Lepší druhý díl. S jiným jinde souznít, v milostném osamění. (08.07.2018)

Mám prostě ráda netradiční filmy o divnejch lidech, možná se mi líbí představa, že v každý frigidní ženský se skrývá něco ohnivýho, co čeká na objevení a v každým na první pohled zakřiknutým mladíkovi se schovává divoký tajemství a kouzlo dychtící po probuzení (tichý typy mě berou :-) ). Možná se mi líbí fakt, že každičkej jsme nějak zvláštní a jinej, že všichni máme svojí specifickou úchylku, že nic není na první pohled tak, jak to vypadá. Takže i když se to jmenuje "Sex, lži a video", je to vlastně o lásce a pravdě (což je a není totéž). A vztah dvou sester je pro mě jako Bermudskej trojúhelník - něco, čemu nerozumím (protože mám bratra) a díky bohu za to (oproti sourozencům jinýho pohlaví je tady i třebas nechtěná rivalita, srovnávání, která/ý je lepší ženou/chlapem - ve všech aspektech). (13.09.2010)

O uhýbání před blízkostí fyzickou i duševní, o jejich technologických náhražkách – dávno před érou Facebooku a internetového porna, čili z dnešního pohledu málem vizionářsky –, o strachu z vlastního vlivu na okolí a o tom, že před ním a před sebou nejde utéct do žádné osobní splendid isolation, a v neposlední řadě o tom, že nejúčinnější afrodiziakum je opravdový zájem o druhého. Natočeno se skoro (intelektuálové prominou) bergmanovskou úsporností a kořeněno hořkým woodyallenovským humorem. Od chlapíka, kterého jsem dodnes znal jen jako autora prázdné bubliny jménem Traffic a vydařené oddechovky Dannyho parťáci, věru nečekaný zásah do živého. (11.09.2017)