Počkáme si na smích
An Uncertain Season
Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Opět výborné, nemám co vytknout a vlastně ani nechci. Jak mi ty roky přibývají, mám je raději a raději, ať už soubor či tvůrčí dvojici Ladislav Smoljak-Zdeněk Svěrák, asi si je umím užít a vychutnat o něco víc než jako mládě. Nakouknutí do zákulisí divadla, reálných problémů, stěhování, schvalovací komise, co se nesmí smát, malá politická angažovanost, prostě a jednoduše - zlatý prciny. ()
No tak co k tomu říct...Divadlo Járy Cimrmana zbožňuji a tento film mi umožnil nahlédnout i do zákulisí. Navíc, film nechť je důkazem, že sranda se dá dělat ze všeho a kdykoliv. Úžasná reflexe doby, shrnutá do 88minut zábavy v dosti nahořklé atmosféře. Film se možná tváří jako komedie, ale skrývá se v něm mnohem víc. * * * * ()
Takový líně tekoucí film, čímž však vtahuje do hlavního toku problémů té doby s netradičním divadlem a jednotlivými představeními, boji s komisemi, obhajováním se, ale i se sebou samotnými, nedochvilností, bokovkami, vztahy. Jak jde každý den našich životů za dnem, tak se zde střídá jeden divadelní večer s druhým, podle toho tedy i to pomalé plynutí. A přitom kromě určitého cynismu, rýpanců a vtipů i prvky nostalgie a zaujetí. ()
V dnešní době už každý/ á "zpěvák"/ "zpěvačka" či "kapela" vydává Greatest Hits 1- x, přestože jde většinou o totální neumětele. Nejistá sezóna je filmem, který zábavnou formou přibližuje strasti nebudovatelského divadla za budovatelského režimu, zároveň ale přináší i část největších hitů DJC. Dopis do rozhlasu, který předčítá Jaroslav Vozáb, by měli povinně vtloukat do hlavy každému televiznímu moderátorovi nebo redaktorovi (ženský rod nevyjímaje), protože za tak chabou úroveň jazyka, jakou dnes vládnou, by měli skončit na trhu práce. Vůbec nezastírám, že bych sám sebe překvapil, kdybych film ohodnotil nižším počtem hvězdiček, protože Cimrmani to u mě mají dlouhodobě velmi dobré. ()
Co o vzniku tohoto filmu napsala Eva Zaoralová (mj. umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary): "... Úplným tancem mezi vejci musela být realizace Nejisté sezóny v roce 1987! Že se Ladislavu Smoljakovi a jeho kolegům podařilo natočit tuhle hořkou komedii z normalizačního prostředí, je nepochybně nezvratným důkazem geniality Járy Cimrmana." ()
Galerie (8)
Zajímavosti (43)
- Krátce po premiéře utrpěl Jan Kašpar po pádu se stromu vážný úraz - zůstal do smrti upoután na invalidní vozík, ale v divadle působil nadále. Zdeněk Svěrák dokonce jeho handicapu v některých hrát záměrně využíval. (BlackHoleSun)
- Byť se ve filmu Josef Vondráček (představující Františka Petišku) premiéry hry „Posla z Liptákova“ nedožije, ve skutečnosti však František Petiška v této hře do své smrti v roce 1980 hrával. Konkrétně roli Artura v „Poslu Světla“ a Syn Františka ve „Vizionáři“ (tedy stejnou roli, kterou hrál na zkouškách ve filmu). (mnaucz)
- Ve filmu je scéna, ve které se při zkoušce Rybník (Zdeněk Svěrák) schová za troubu, a když ji Špaček (Jaroslav Weigel) otevře, tak na něj Rybník kouká a Špaček se lekne. Toto se ve skutečnosti stalo při několika představeních Miloni Čepelkovi, který Jaroslav Weigla v té době ve skutečnosti v roli Hlavsy alternoval. A také se to stalo při představení, nikoliv při zkoušce. „Poprvé jsem skoro neudržel smích, ale nějak jsem to zvládl. Když to pak dělali znovu, tak jsem to vydržel,“ vzpomíná Miloň Čepelka. (mnaucz)
Související novinky
Letní filmová škola se blíží
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)
Reklama