Tři muži ve sněhu

Výjimečná česká adaptace Ericha Kästnera přišla právě včas, aby nabídla ideální námět pro klasickou veselohru Slavínského střihu. Kästnerův román Drei Männer im Schnee z roku 1934 (česky 1935) si lze snadno už na papíře představit jako ideální látku pro film v hlavní roli s Hugo Haasem. Má tolik společného s hlavními motivy sociálně kritických komedií, které patřily mezi nejčastější témata českého filmu 30. let. Roztomilé problémy továrníka Bárty, který se vydává za nemajetného výherce soutěže o luxusní pobyt v horském hotelu jsou ideální platformou pro sérii laskavého humoru a vtipných dialogů. V ženské verzi stejný motiv známe v letní verzi pod názvem Dva týdny štěstí. Ke kopii, kterou prodává Filmexport snad tolik, že nestabilní obraz a neostrý obraz je chyba přepisu, což je bohužel fexovský standard. (29.08.2020)

„A proč vy jste se nezúčastnila soutěže? Byla byste jistě dostala cenu, byli by vás poslali na 14 dní do Krkonoš, tam byste si vymkla nohu a zůstala tam ještě déle…“ Ale tolik štěstí mít jeden nemůže. Anebo ano? Jaroušek, „zpustlík, padouch, bídák a obchodník s děvčaty“ má najednou tolik štěstí, že neví, co s ním. A já bych byl také šťastný…kdyby měl Borský alespoň nějaké charisma, vtip či jiskru, ale toho jsem se v tomto filmu nedočkal. Snímek se až zoufale pomalu rozjíždí a ke konci ho Slavínský pro změnu zas zbytečně natahuje. Naštěstí „výplň“ nějaký ten humor přece jen nabízí, a to díky dvojce Haas-Plachta, kteří navzdory slaboučké látce přece jen tu a tam pobaví nějakým povedeným výstupem či hláškou. Takže podobně jako v případě např. Bílé vrány, Okénka, Přítelkyně pana ministra či Právě začínáme to bude zas jen průměr (i když lepší) pro komedii Vladimíra Slavínského. „Taky máte docela hezký pokoj. To ujde.“ - „Líbí se vám?“ - „Ovšem. Já ovšem nemám ve svém pokoji koberec, ale…ale za to zase nemám ani lustr.“ (05.01.2020)

Příjemně nenáročná komedie s naivním až pohádkovým příběhem o hodném milionářovi a chudákovi, který ke štěstí přišel. Záměrné záměny, nedorozumění, rozdělování světa na chudé a na bohaté, to vše přivádí méně, či více vtipné situace a roztomilosti. A vše příjemně spěje ke zdárně šťastnému a optimistickému konci. Továrník Eduard Bárta (dobrý Hugo Haas) je hodňoučký, úspěšný a bohatý muž, který se z rozmařilosti vydává při horském pobytu za chudáka, aby zjistil stav rozdílu chování lidí k bohatým a chudým. Jan Náprstek (dobrý Jindřich Plachta), oddaný Bártův komorník, se na horách vydává za bohatého průmyslníka, učí se na lyžích, ale především stále slouží svému pánovi. Doktor Jaroslav Hájek (Vladimír Borský), smolař nemající práci, i když o ní tak sní, je na horách považován za milionáře a je mu poskytována nebývalá úcta. Z dalších postav: Věra Bártová (Věra Ferbasová), továrníkova dcerka, jež s Hájkem zažívá vzájemné zamilované sympatie, Julie Hubáčková (Zdeňka Baldová), trochu nevrlá Bártova hospodyně, Hájkova hodná matka (Ella Nollová), podbízející se ředitel hotelu Imperial (Franta Paul), svérázný vrátný téhož hotelu (Theodor Pištěk), a slečna Kašparová (Vlasta Hrubá) a paní Severová (Míla Reymonová), obě nadbíhající domnělému milionáři. Příjemné, nenáročné, vtipné, zábavné, i když naivní. (13.01.2012)

Tak tady jsem prostě zíral. Nikdy jsem o téhle české komedii neslyšel, ale jak jsem se ve stopáži dostával dál a dál, jenom jsem zíral, jak zábavný a zajímavý film se podařilo natočit, a to i přesto, že zápletka je velmi jednoduchá - boháč se vydává za chudáka a dojde k záměně. Přesto vás neoriginální námět neurazí, protože je prostě pojat tak dobře, že se budete bavit od začátku do konce. Výborní herci. (16.05.2016)

Přestože jsme doma dost koukali na filmy pro pamětníky, Tři muži mi nějak unikli a tak jsem byla jednoho nedělního odpoledne nadmíru příjemně překvapená, jak milý je to film! Hugo Haas hrál vždycky hrozně nenuceně a civilně, to se mi líbí dnes třeba na Bolku Polívkovi, že se klidně zakoktá, přeřekne, nevím jak to popsat, prostě mluví jako normální lidi. No a Plachta! S ním mám jeden problém, vždycky mě hrozně dojímá, nevím čím to je, vždycky mi nad ním ukápne slzička. O Slavínského komediích jsem někde četla, že jsou jednoduché a naivní, no, nevím, připadá mi, že převyšují značnou část dnešní filmové produkce, zvláště pak prostoduchých amerických romantických komedií.... (12.01.2010)