Přítelkyně pana ministra

PŘÍTELKYNĚ nesporně patří k nadprůměrným filmům Slavínského, který se v lepší části své filmografie i dnes jeví jako zručný tvůrce oddechových komedií, jejichž hlavním posláním bylo pobavit a alespoň na chvíli umožnit oddech a zapomnění z dusné atmosféry rušných až hektických třicátých a čtyřicátých let. Vcelku nevýrazná historie kolem shod v trvalých bydlištích sekretářky a ministra je přebudována s poměrným úspěchem do relativně přesvědčivého obrazu stále ještě prvorepublikové atmosféry. Nostalgie je obsažena kdesi hluboko, v podvědomí, ve scénách, které jsou viditelně inspirovány mírovým, a ne válečným životem. Protagonisté předvádějí standardní výkony, odrážející slušný dobový nadprůměr výkonu podaného celým tvůrčím týmem. Jisté je, že tak jako se nenudil divák tehdy, má se na co dnes dívat i jeho vnukovský a pravnukovský potomek. Myslím, že větší superlativ na adresu tohoto filmaře a jeho jasně vymezené filmografie pronést nejde. V žádném případě to není málo. (24.03.2008)

Sice se u toho člověk moc nezasměje (což by podle mého názoru u komedie neškodilo), nicméně aspoň je děj celkem zajímavý a 88 min uteče jako voda. Úsměvné jsou scénky z hospody, to mě vždy pobaví, když ve starých filmech zpívají písničky "operní" zpěváci, u lidovek je to ještě vtipnější. Jak říkala Pytlákova schovanka "mám jen takový neškolený hlásek". (19.12.2011)

Souhlasím s gudaulinem. Tyhle filmy neměly nic společného s reálným životem a možná proto byly tak úspěšné. Pro obyčejné lidi to patrně muselo znamenat oproštění od všedních starostí, od války, takový oddych a relax. Nejvíce se mi tady líbila asi scéna, odehrávající se v jakémsi klubu, kde hrála cimbálovka, tančil folklorní soubor a pak se tam rozezpívali "jakože" hosté. To na mě působilo a stále působí velice příjemným dojmem. Jako stará folkloristka a tanečnica to musím přece poznat ;-) Uvolněná atmosféra plná veselých, lidových písní, to mám ráda. Jak říkal Oldřich ve své roli, že tam chodí rád, že je zde vždycky taková veselá společnost. (29.12.2015)

Nenáročná a zábavná romantická komedie se špetkou zdravého národního uvědomění. Nenáročný až naivní příběh, založený na klevetech, příjemné herecké výkony ať hlavních, či vedlejších postav. A tak i přes počáteční nedorozumění, vztah mezi velkoobchodníkem Janem Hrubým (dobrý Oldřich Nový) a jeho zaměstnankyní Julinkou Svobodovou (Adina Mandlová) nabírá očekavaný směr a tím vše směřuje ke šťastnému konci. Další zajímavé postavy: Hrubého roztomilý otec (Franta Paul) a jeho upovídaná a zvědavá maminka (Zdeňka Baldová), svědomitý prokurista (dobrý František Kreuzmann), drbající švadlena a bytná Julinky Pokorná (Světla Svozilová), "italští" bratři Rosůlkové (Václav Vydra a Vladimír Řepa), Hrubého rozverný kamarád Mirek (Bedřich Veverka), a samozřejmě pan ministr Novák (Jaroslav Marvan). Příjemně nenáročná komedie o tom jak chudá dívka ke štěstí přijde, navíc i k bohatému a uznávanému muži. (11.08.2011)

Osvedčená zohraná dvojica Nový a Mandlová nemôže urobiť chybu, keď sa stretne vo filme v klasickej starej komédii. Jedna cesta výťahom môže mať nedozierne následky, tentokrát výlučne pozitívne, čo je pri ohováraní celkom nezvyčajné. Omyly, fámy a náhody potom nemajú konca a veľmi príjemne sa na to pozerá, keď je hlavná hrdinka presným opakom smoliara, ktorého Nový často predvádza v iných filmoch. (24.01.2015)