Režie:
Peter BogdanovichKamera:
Robert SurteesHrají:
Timothy Bottoms, Jeff Bridges, Cybill Shepherd, Ben Johnson, Cloris Leachman, Ellen Burstyn, Eileen Brennan, Clu Gulager, Sam Bottoms, Randy Quaid (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh městečka, kde nikdo nechtěl zůstat. Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku. Jeho zánik symbolizuje poslední představení v místním kině, kam už skoro nikdo nechodí, protože většina lidí má doma nový druh zábavy – televizi. Zánik kina znamená nejen zánik posledních zbytků místní kultury, ale také zánik komunikace mezi lidmi. Bogdanovich natáčel na černobílý materiál (vynikající kamera veterána Roberta Surteese) a místo konvenčního hudebního doprovodu použil řadu dobových nahrávek (zejména písničky Hanka Williamse), což se od té doby stalo běžnou praxí. Mezi hereckými výkony nezazní jediný falešný tón. Vynikají zejména westernový veterán Ben Johnson (Sam Lev) a Miss Chicago z roku 1946 Cloris Leachmanová (trenérova manželka Ruth), kteří za své kreace obdrželi Oscary, ale také oba mladí představitelé Timothy Bottoms (Sonny) a Jeff Bridges (Duane), pro něž film znamenal první velkou hereckou příležitost. V úloze Jacy debutovala modelka Cybill Shepherdová, jejíž intimní vztah s Bogdanovichem během natáčení negativně ovlivnil jeho i její další kariéru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Bogdanovich vytvoril krásnu atmosféru texaského mestečka pomocou čiernobielej kamery. S neuveriteľnou úprimnosťou zachycuje jednoduché aj komplikované vzťahy miestnych obyvateľov, ich strasti a radosti, ich typické malomeštiatstvo. Veď to poznáte. Chcelo by sa povedať, ako zo života. Čo je pojem v súčasnom mainstreamovom filme pomerne vzácny. Súčasný divák sa môže tešiť zo sledovania nastupujúcej slávnej hereckej generácie na čele s Jeffom Bridgesom alebo Cybill Shepherd. ()
Ospalá atmosféra teplého mestečka na texaskom zapadákove a nudiacia sa mládež, ktorá prechádza rôznymi milostnými eskapádami. Príbeh priateľov – tínedžerov neodmysliteľne vstupujúcich do života dospelých, ktorí je však plný nástrah i sklamaní. Filmársky zvládnuté vynikajúco, otázne je prínos ako taký, morálne-mravný aj vzhľadom na pozadie filmu: Režisér Bogdanovich zbadal Cybill Shepher na titulke Teen časopisu. Zobral ju do filmu a ona tam mala aférku s Jeffom Bridgesom, ako sama neskôr tvrdila. A následne na to skočila na samotného ženatého režisérom s deťmi, ktorému sa kvôli tomu rozpadlo manželstvo. Sodoma, gomora, alebo Beverly Hills neviem, ale tak podobne na mňa pôsobí aj tento film. Ako by si ho točili sami pre seba. ()
...aneb po Papírovém měsíci moje druhé zalíbení v tvorbě Petera Bogdanoviche. Opět černobílý retro snímek nezávislého ražení, opět jedinečná atmosféra, tentokrát v mozaice osudů povětšinou dospívajících kluků a dívek uprostřed texaského městečka s kinem. Navzdory pomalému tempu od začátku silný pocitový zážitek. Když jsme na začátku v místní hospodě, z obrazu ke mě pronikal i ten zapáchající kouř, v závěru uprostřed pohnutých emocí a valícího se větra silnicí cítit i ten vítr. V pozadí pravidelně hrající country muzika, která tu atmosféru krásně podbarvuje, i vánoční koledy jsou tu hezky zaranžované do texaského country rytmu! :) Působivé emoce v řadě scén, rozehrané často už jen mimikou herců, obyčejné zážitky mladých lidí, prožívajících slasti i strasti spočátku bezstarostného mládí, později zlom, nenávratné změny, trpké dohry... a závěr, ve kterém jsem mohl na uhrančivé Cloris Leachman oči nechat. Nutno však dodat, že tady jsou excelentní herecké výkony ze strany snad všech zúčastněných a naštěstí mají co hrát, protože s přibývajícími minuty jde psychologie postav skutečně do hloubky. Jo, to byla vážně zlatá filmová éra, kdy podobné umělecké snímky mívaly ještě většinou propracovaný i scénář včetně psychologie postav a nesázely z větší části jen na ohromující dojem z toho vizuálu. [90%] ()
Ne vyloženě příjemný, ale rozhodně zajímavý a velmi autentickým dojmem působící film - co postava, to nějakým způsobem divný člověk. A zdaleka ne vždy sympaťák. Osudy všech mladých i starších hrdinů jsou poutavé a nevypočitatelné, některé se vyvíjí (k lepšímu, k horšímu) a jiné se vlastně točí pořád dokola, podobně jako místní rádia hrají stále tytéž písně a jen občas mezi ně zařadí nějakou neohranou. Peter Bogdanovich to vše natočil tak mazaně, až má člověk pocit, že doopravdy sleduje film z padesátých let - tak trochu ospalý film, který plyne pomalu proto, že si to zkrátka může dovolit. ()
Na konci jsem nebyl o nic moudřejší, než na začátku. Zajímavé je, že americké maloměsto není o moc jiné, než české, se všemi aférami, sexem každého s každým, pomluvami a dalšími lahůdkami. Ale to je asi všechno, co jsem si z filmu odnesl. S postavami jsem nesoucítil, když se na konci zavírá kino a hraje se v něm poslední představení, cosi jako náznak melancholie se objeví, ale nijak převratné to není. Postavy se pořád tak nějak plácají sem a tam a nakonec buď umřou nebo odjedou a v podstatě se nic nestane. Umělecké kvality tohoto snímku mě minuly, i když netvrdím, že nejsou. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (37)
- Snímek vychází z románu „The Last Picture Show“ z roku 1966 od Larryho McMurtryho. (Zetwenka)
- Peter Bogdanovich tvrdí, že Cybill Shepherd obsadil po tom, čo ju uvidel na obálke časopisu. (Arsenal83)
- Sestupující plavkyně po schůdkách do bazénu mělké části postupující pomalu do hloubky připomíná v mnohém obraz „Zářijové ráno“, kterým na počátku 20. století byla vybavena řada domácností USA. (Zetwenka)
Reklama