Království Planeta opic

Na povrchu extrémně zábavná a režijně sebejistá dobrodružná jízda, která má plně funkční žánrové propriety a načrtává zajímavá témata. Bohužel se hlavně v poslední třetině začne tématicky rozpadat, nevyužije hlavního záporáka a ve finále odvypráví za 30 minut něco, co by vystačilo na celý film. Jako celek se tedy jedná o dost nekoherentní a roztříštěný kousek, nicméně v jednotlivých momentech a scénách exceluje natolik, že stále víceméně převládá spokojenost. Slabších 7/10. (09.05.2024)

Slow Cinema blockbuster je bezpochyby chvályhodný nápad. Opičia séria nebola nikdy adrenalínovou jazdou, ale Ball sa rozhodol ísť v pomalšom tempe ešte ďalej a vzhľadom na to, že až natoľko artový scenár Friedman nenapísal i keď sa snažil, dĺžku predsa len cítiť. Občas môže mať divák dojem, akoby chceli ísť pomaly v stopách Tarkovskiho. V podstate by celý film mohol slúžiť ako prológ k inému začiatku novej série, prípadne jeho prvá polovica na cestách. Nejde priamo o výčitku, len ma napadá, že sa prípadná nová trilógia mohla rozbehnúť svižnejšie. Každopádne som rád, že 95% stopáže sa odohráva v prírode a ľudí je minimum. Avšak posledné tri diely patria k špičke novodobého Hollywoodu, čo o Kráľovstve vyhlási asi málokto. I keď potešilo. 70% (20.05.2024)

Opice si doskotačily ke čtvrtému dílu, jenž si bezpochyby klade ambice odstartovat novou trilogii. A je to dobře. Jde totiž o ságu, která si napříč roky stabilně drží kvalitu, kterou bychom u jiných současných sérií hledali jen těžko. Království Planeta opic z této řady nijak nevybočuje, navíc to jde i bez Andyho Serkise a jeho Caesara. Dostáváme se do nového světa, jenž je nám představován úchvatným způsobem. Expozice je hravá a vtahující, takže se snadno sžíváme s novými hrdiny a mytologií, která v novém prostředí panuje. Úvodní seznamování s hlavním hrdinou je věnována veškerá potřebná péče, navíc to celé vypadá skvěle. Wes Ball vykresluje živý a funkční svět, který budí zájem o to, jak tihle opičáci tráví své dny.Lehká potíž nicméně tkví v tom, že jak je úvod snímku plnokrevný, tak pak zbytek filmu kvapí ke konci až příliš zběsilým tempem. Vyjma hlavního protagonisty tak téměř žádná postava nedostává potřebný prostor, byť jde ve většině případů o charaktery extrémně zajímavé. Jejich osudy jsou však často odbyty příliš rychle a dějové zvraty, kterým by slušela pečlivější péče, pak zdaleka nemají takový dopad. Pořád jde ale o našlapanou blockbusterovou zábavu, která navíc rozvíjí některá zajímavá témata a nevšedně pracuje s odkazem první trilogie. Tak snad se lidi do kin konečně nahrnou. (09.05.2024)

Jedna z nejlepších trilogií minulé dekády se konečně vrací a v trošku jiném stylu než jsme byli doposud zvyklí. Tentokrát se nesází na známé herce (vycházející hvězda Freya Allan pomine, teprve ji to čeká), ale čistě na australské lokace a přepíru cgi, které studio Weta digital vypolishovalo zase o kus dále a animace opic skutečně vypadají velice autenticky. Příběhově je znát, že Labyryntem ověnčený Wes Ball startuje minimálně novou trilogii a několik scénáristých rozhodnutí jsem zpochybňoval, ale věřím, že to za pár bude v celku koherentnější. Nyní jsem rád, že povinnou expozici máme za sebou a jsem zvědav, co nás ještě v sérii čeká dále. Léč předchozí díly jsou nepřekonány, zaděláno je na další povedenou trilogii. 140 minut je ovšem zbytečně moc (Úsvit si vystačil se 120ti) a místy jsem se i nudil a v úplně prázdném plzeňském kině (fňuk) šahal po telefonu. Snad příště tvůrci vyváží tempo. 7/10 (13.05.2024)

Wes Ball to zvládl. Dokázal připravit divákům kvalitní pokračování, jaký si trilogie s Cézarem v hlavní roli zasloužila. Představuje nám zde nový příběh, který se odehrává o 300 let po událostech předchozího dílu. Nový příběh je zajímavý a dobře se zde představily nové hlavní postavy. K samotným postavám jsem v průběhu filmu neměl, co vytknout. S postavami se zde dobře pracuje. Především bych chtěl zmínit záporáka Proximuse, kterého ztvárnil herec Kevin Durand (mohli jsme ho vidět v letošním hororu Abigail). Bohužel u něho zamrzí menší stopáž na plátně. Přesto si bral pro sebe každou scénu ve které byl. Herečka Freya Allan (nejvíce známá jako Ciri ze seriálu Zaklínač) zde ztvárnila hlavní lidskou postavu se kterou se zajímavě pracuje postupem filmu a než přijde závěrečná třetina její motivy jsou nejednoznačné a divák netuší, jak se zachová v dalších minutách. V čem je snímek nejsilnější je vizuální stránka. Zde si tvůrci dali opravdu záležet. Původní trilogie měla každým dílem digitální efekty u opic lepší a lepší. Nový díl má detailní záběry na digitální postavičky opět výborně do detailu zpracované. A nejenom postavy, ale také prostředí je fantasticky zpracované, až jsem si během sledování vzpomněl na herní The Last of Us. Sledovat tento film na velkém plátně byla zkrátka nádhera. Dostali jsme zde poctivou filmařinu do které byla vložena láska a srdce. Výprava filmu je parádní a kamera je pěkná. Je to ten typ blockbusteru na který se divák bude rád dívat zas a znova i díky samotné kráse (čtěte vizuálu) celého filmu. Wes Ball doručil poctivou podívanou, která v žádném případě nedělá předchozí trilogii ostudu a ukazuje se zde, že má Planeta opic pořád, co nabídnout. Není to sice, tak silný v emocích, jak by mělo být (závěrečná třetina je lehce uspěchaná) a chybí tomu ta špinavá atmosféra předchozích dílů a rukopis Matta Reevese se zkrátka nedá nahradit. Skladatel John Paesano vytvořil pěkný, funkční soundtrack, který si bere motivy z posledních dvou dílů trilogie a jeho hudba zde funguje. Podobně jako Wes Ball není Matt Reeves, tak John Paesano není Michael Giacchino. Ale víte vy co? Tohle srovnání je zcela zbytečné (slýchávám to často v recenzích). Nový tvůrci tomu dali nový směr a podobu a já si to užil. Osobně doufám v další díl, popřípadě celou novou trilogii. Má to náběh na zajímavé věci do budoucna. A pokud u toho bude zase Wes Ball zlobit se nebudu. Ba naopak. 8/10 (13.05.2024)