Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Leon ShamroyHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Charlton Heston, Roddy McDowall, Kim Hunter, Maurice Evans, James Whitmore, Linda Harrison, Robert Gunner, Lou Wagner, Woodrow Parfrey, Jeff Burton (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc... (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (769)
Genialita. na svou dobu prostě nadčasovej film jako prase! Fantastický masky, neskutečně hutná atmosféra geniální příběh a neskutečně odrovnávací pointa na konci. A stejně si nemůžu pomoct, ale kdykoliv se podívám na některý z těchto oldschol filmíků které se obešli bez těch dnešních gigantických digitálních efektů, tak se nemůžu zbavit dojmu, že většina dnešní tvorby tomu nesahá ani po kotníky. každopádně jeden z nejzásadnějších filmů všech dob který si můžu pustit kdykoliv a nikdy se neomrzí.100% ()
Konečně viděno v plné kvalitě na BD. Planeta opic je mistrovským dílem, které ani po 55 letech neztratilo nic ze své působivosti a naléhavosti. Takhle silně znepokojivý snímek se jen tak nevidí. Hodně velký podíl na kvalitách má samozřejmě dost strašidelná hudba Jerryho Goldsmithe, ale také sebejistá Schaffnerova režie a fantastická kamera Leona Shamroye, který vytvořil obrovské množství nádherných panoramatických záběrů, které by se daly zarámovat. Opičí masky z rukou Johna Chamberse jsou i dnes dost věrohodné a právem byly odměněny Oscarem. Hereckému obsazení vévodí stále sošný Charlton Heston a ani herci v opičích maskách se neztratí, byť jim ty masky dost znemožňují větší herecké kreace. Planeta opic je nestárnoucí a stále aktuální klasika, jejíž zdrcující závěr právem vešel do dějin světové kinematografie. ()
Startér velmi zásadní sci-fi série světové kinematografie. Mrazivý závěr původního filmu na první zhlédnutí šokoval miliony diváků po celém světě a jeho kouzlo nevyprchalo dodnes. Charlton Heston už byl v době vzniku snímku uznávanou hereckou kapacitou, ale zde si své postavení ještě upevnil. Za pozornost stojí též skvělé masky a hudba Jerryho Goldsmithe. Série má sice sestupnou úroveň a logické (nebo dějové) nedostatky, ovšem pro mě zůstává jednou z nejoblíbenějších a tak i ostatní díly hodnotím pozitivně. Jednička je ovšem kultovní a bude navždy patřit k nejpozoruhodnějším filmům, které kdy Hollywood stvořil. ()
Mohlo by se zdát, že Planeta opic přece nemá patřit do sekce zaměřené na téma cest do vesmíru. Ale to pouze značí, jak se vnímání filmu od dob jeho prvního uvedení posunulo, potažmo jak jeho zásadní zvrat dnes již náleží do popkulturního povědomí. Nemalou mírou k tomu přispěl fakt, že úspěch prvního filmu dal vzniknout rozsáhlé franšíze, která zahrnuje čtyři filmová pokračování, hraný a animovaný televizní seriál, komiksy, audio příběhy a po dekádách hibernace také nový filmový reboot, jehož třetí část vstupuje do kin pár týdnů před konáním letošní LFŠ. Ačkoli film vychází z mezinárodně úspěšné knižní předlohy francouzského spisovatele Pierra Boulleho, od předlohy se v mnoha ohledech zásadně liší, takže i diváci seznámení s knihou byli svého času pointou snímku překvapeni. Tvůrci se ve vyprávění drží linie, že skupina amerických astronautů ztroskotá na nehostinné planetě, kde posléze narazí na primitivní ekvivalent lidí a následně i zdejší pány tvorstva –civilizaci opic. Zatímco Boulle spřádal fantazii, kde člověk díky své inteligenci a znalostem ohromí vyspělou opičí společnost, film kvůli požadavku studia na snížení nákladů staví hrdinu proti výrazně méně vyspělé civilizaci, kde touha po vědění a pravdě několika vědců naráží na až inkvizitorskou konzervativní doktrínu špiček zdejší hierarchie. Zatímco původní scénář z pera legendárního Roda Serlinga předlohu obohatil o protiválečnýou reflexi hrůzných výhledů studené války, právě jeho úsporami iniciované přepracování od Michaela Wilsona výslednému filmu dalo jeho proslulé protirasistické téma. Hlavní hrdina v podání hvězdného Charltona Hestona se ocitá v pozici, která silně evokuje zacházení s otroky, a byť se vyprávění jinak drží klasických klišé o bílém spasiteli a alfasamci, současně jej staví do role zosobněné viny otrokářské minulosti Ameriky. Díky tomu Planeta opic mnohem zásadněji rezonovala se společností doby hnutí proti rasové segregaci a diskriminaci Afroameričanů, než rádoby aktuální a uvědomělé, ale v jádru konejšivé snímky jako o rok starší Hádej kdo přijde na večeři (Guess Who's Coming to Dinner, 1967), a nutno dodat že dodnes v tomto ohledu neztratila nic ze své působivosti. [psáno pro LFŠ 2017] ()
Počiatočné stupňovanie napätia ala hrozba z neznámej planéty je sekvencia hodná olympijského trónu. Ďalej sa síce stále všetko odvíja v správnych medziach, ale tie už však neboli natoľko kvalitné aby si Planéta opíc zaslúžila maximálne hodnotenie. Len tak mimochodom, Jerry Goldsmith umí, umí.. vážne umí. ()
Galerie (226)
Zajímavosti (116)
- Rozpočet filmu bol 5,8 milióna dolárov, pričom na výrobu opičích masiek sa vyčlenil celý jeden milión. (curunir)
- Postava Georgea Taylora (Charlton Heston) navštevovala verejnú školu Jefferson vo Fort Wayne, Indiana. (WalterIK7)
- Všichni herci i komparsisté si během přestávek nesměli masky sundávat, aby to nezdržovalo provoz. Jídlo i pití požívali brčkem. (Kulmon)
Reklama