Neortodoxní

No je to bomba. A ještě k tomu jsem se podíval, kdo že to jsou ti chasidští židi. A k mému údivu jsem zjistil, že existují teprve od začátku 18. století. No a ve sporu s nimi byli jiní židé - Mitnagdim (což hebrejsky znamená Odpůrci) -, kteří se s chasidskými v 19. a 20. století opět spojili v rámci ultraortodoxního judaismu, ale stále mezi jednotlivými skupinami vládne jistá nevraživost. No, tak jsem pobrouzdal wikipedií, která ví všechno, teda téměř vše, což mi připomíná tu hlášku ze seriálu, nevím teda už, na co se dotyčný ptal přesně, ale myslím že: "A kde mám manželku?", možná se teda ptal na něco jinýho osobního, ale to je celkem šuma fuk, pointa totiž tkví v tom, že se ptal internetu. Kouzelná situace. A to je jen malá perlička, je tam hromada dalších kouzelných situací. Celý ten film by klidně mohl být o člověku, kterého celý život drží ve městě, a pak se najednou dostane do lesa - a žasne. Anebo ho celý život drží v lese a pak se dostane do města - a žasne. (14.07.2021)

Nuž pochádzať z New Yorku nemusí vždy znamenať byť typickým američanom. Esty je toho živým príkladom. Únik Ester alias Deborah Feldman zo sveta židovských tradícií do sveta tých nám známejších konzumných tradícií bol určite správnym životným rozhodnutím minimálne preto, že vďaka jej príbehu vznikla táto miniséria, ktorá miestami skutočne pôsobivo zachytáva časť tradícií ortodoxných židov v NY. (28.03.2020)

Neortodoxní místy působí jako dokument, který staví na kontrastu konzervativnosti a diversity. Projekt, který po sobě zanechává hodně výrazný "statement", u kterého mám ale jeden otazník. Příběh ukazuje ženám v podobné situaci určitou cestu a inspiraci, ale do jaké míry tyto ženy budou mít přístup k Netflixu, když nemají pomalu přístup ani k internetu? (08.04.2020)

Jejich asketismus a maximy mne chytají za srdce již řadu let. Více takové tvorby, je třeba osvětu judaismu, zaslouží si to po všem tom utrpení. Nikdo se nemůže divit jejich pevným rodinným hodnotám, ne po hyenismu, kterým si jako štvaná zvěř prošli. Odráží a bude se to nadále odrážet v jejich genech, po generace. Být vývrhelem ve společnosti defacto dodnes posiluje o to víc jejich komunitu. Mohli bychom se konečně snažit, chtít je pochopit a naslouchat jim. Samozřejmě jsou archaickou komunitou uprostřed moderního světa, mají mezi sebou výjimky, které se chtějí z jejich zvyků vymanit, protože vidí, že lze žít i jinak, nežijí někde v džungli jako nějací domorodci a láká je tak zakázané a pokrokové, exkomunikace je tak nevyhnutelná, to je ale na uvážení dotčených a my jako neznabozi nemůžeme jejich možná utiskování či bláznovství, chcete-li, hodnotit. (02.10.2021)

Hlavní hrdinka Esther se zmítá mezi ortodoxním světem svázaným tradicemi a množstvím zkostnatělých pravidel v jedné z newyorkských židovských čtvrtí na jedné straně a svobodným světem umělců v Berlíně plným neomezených možností na straně druhé. Líbilo se mi dějové rozvrstvení minisérie, v níž sledujeme osudy Esti ve dvou časoprostorových rovinách, jež se na konci spolu protnou. O židech a jejich kultuře má člověk nějaké základní povědomí, nicméně bylo poučné si o něco víc rozšířit obzory a nahlédnout pod pokličku tradičního světa a jeho zvyklostí, které byly chvílemi až mírně šokující. Vedle dramatické linie nabízí minisérie i několik úsměvných momentů - viz židovská sexuální výchova a židé vs. technologie. Ve výsledku obohacující a velice záživné tři a půl hodiny. (03.04.2020)