Hlad

V rukách debutujícího Tonyho Scotta se ze scénáře na banální upírskou jednoaktovkou stává uhrančivá audiovizuální óda na věčnou krásu. Scott poprvé dostal k dispozici celovečerní plochu a příležitost proměnil v absolutní exhibici svého stylu, formovaného nejen prací na reklamách, ale také během začátků spolu s bratrem Ridleym v rámci mladistvé britské indie-experimentální scény. "Hlad" představuje impresionistickou koláž fetišisticky formalistických vinět. Přeskakuje z jednoho okamžiku do paralelních i retrospektivních výjevů, ale hlavně se v širokoúhlých detailech opájí svůdnými tvářemi a šíjemi nejen ústředního tria zdejšího hereckého ansámblu snů. Příznačně se většina filmu odehrává v okázale nasvícených interiérech, které záměrně působí jako uměle kašírovaná mauzolea obklopující chladem věků zdejší postavy, které marně touží pokořit pomíjivost života, času i touhy. Scottův formální rukopis destiluje a do filmu vepisuje esenci každé jednotlivé chvíle, ať už se jedná o hladový atak upírů, vášnivé milování nebo jen dialog sálající napětím vzájemné přitažlivosti (pasáž u klavíru s Lakmé od Delibese vysoce ční v síni slávy audiovizuálního erotična). Hlavním upírem tak nakonec není toliko postava ztvárněná Catherine Deneuve, nýbrž filmové médium samotné, které pomíjivou krásu okamžiků skrze rukopis Tonyho Scotta konzervuje do svůdně nemrtvé dokonalosti. ____ PS: Na velkém plátně v Biu Oko to byla cinefilní extáze. (17.09.2022)

Upírská story, která převrací všechny zažité tabu. Konkretně upíři vesele chodí za deního světla a vůbec jim to nevadí. Nemají žádný jejich zuby a používají jakýsi přívěšek na podřezání. Celé je to jen o tom , že jeden upír začne velice rychle stárnout a jeho žena si hledá náhradu, ale ta netouží po věčném životě a tak se brání. Nejvíc asi zaujmou milostné scény, jinak je to slabší průměr. (10.12.2009)

Upírské horory vážně nemusím, připadají mi hloupé, jejich zápletky primitivní a působí na mě většinou dojmem nechtěné komedie. Menší naděje jsem nedávno vkládal do slavné adaptace Drakuly v režii Wernera Herzoga, ale dočkal jsem se nakonec přibližně stejného braku obohaceného akorát malebnými záběry přírody. Takže Hlad buď vůbec nebyl upírským hororem (ale jo, byl!) nebo mohu Tonyho Scotta hned po své první zkušenosti s jeho tvorbou považovat za geniálního režiséra. Tento film na mě před půlrokem zapůsobil svou atmosférou včetně neotřelého pojetí žánru jako tajuplné zjevení a teď po opakované projekci jsem se konečně odvážil k němu doplnit i hodnocení s komentářem. Pro mě je Hlad po čase další z důkazů, že v rámci každého (sub)žánru může vzniknout osobitý filmový klenot (stejně jako průměrný film nebo nepoužitelný škvár) a ano – já byl snad poprvé od počátku do konce fascinován příběhem o upířích lidech bez toho, abych se u toho cítil jako u frašky. Příběh protkaný vášní i krví, jemuž dominuje v popředí nekompromisní ženská hrdinka, rafinovaná kráska milující a zároveň do záhuby lákající, pojal režisér jako psychologické vztahové drama. Zvláštní stylizace, v níž dominovala modrá barva a komorní atmosféru velkoměstské vily krásně doplnily poetické tóny klavirní a houslové hudby, mě dokázala držet v napětí či minimálně v okouzlení... a Catherine Deneuve v nejlepších letech vskutku nelze odolati ani když projevuje upíří nebo lesbické choutky. :) [90%] (08.10.2021)

Od Tony Scotta jsem tak nádherný umělecký počin vůbec nečekal. Upírská tématika pojatá tak starosvětsky a tragicky. Záhadní sousedé nejsou jen podivíni, ale také stovky let staří upíři, kteří žijí až do skonání věků. Žádné brutální zabíjení ani většina upírských klišé s česnekem. Film je spíše psychologické drama se zamyšlením, zda je nesmrtelnost tak dobrá, jak si každý myslí, protože ne vždy může být nesmrtelnost spojena s mladým tělem. Pěkné masky, nervózní tajemná hudba a chladně klidná Catherine Deneuve, která se chová tak hezky aristokraticky a žensky dle starých dob. Opravdu příjemné krve třísnící překvapení. (13.01.2013)

Do Tonyho Scotta bych neřekl, že vytvoří takto psychologický počin o upírech, který má hodně blízko k vynikajícímu Interview s Upírem. Romance plná existenciálních otázek nemá takový šmrnc jako u zmíněného filmu a tempo je místy moc uspávací, ale naštěstí v závěru chytí správný spád. Hudba je s vizuálem dokonale propojena a už jen díky tomu stojí film za shlédnutí.......7/10 (28.04.2017)