Režie:
Martin ScorseseKamera:
László KovácsHrají:
Liza Minnelli, Robert De Niro, Lionel Stander, Barry Primus, Mary Kay Place, George Memmoli, Dick Miller, Leonard Gaines, Dimitri Logothetis, Frank Sivero (více)Obsahy(2)
Láska je jako jazzová píseň. Je krásná, dokud se nezačne chýlit ke svému konci… Píše se rok 1945 a „Velké jablko“, které nikdy nespí, New York, se právě zmítá v opulentních oslavách válečného vítězství nad Japonskem. Zábava je v plném proudu také v nočním klubu, kde na sebe narazí nafoukaný saxofonista Jimmy Doyle (Robert de Niro) a zpěvačka organizace amerických ozbrojených sil Francine Evansová (Liza Minnelliová). Navzdory nezájmu ze strany Francine se Jimmy do půvabné umělkyně v uniformě zamiluje a začne ji bez úspěchu stíhat. Osud dvojici později přeci jen svede dohromady, aby skončila jako hudební pár, který se nakonec promění v pár milenecký. Jakmile ale začne jejich vztah prohlubovat a sláva mohutnět, láska začne pohasínat… Méně známý a neprávem opomíjený film v kariéře velikána americké kinematografie Martina Scorseseho. 34letá vycházející hvězda se pečlivě stylizovaným snímkem rozloučila se syrovým realismem, jenž proslavil jejího Taxikáře. S výpravným dílem New York, New York vykročil Scorsese sebevědomě stranou a rozmáchlou jazzovou freskou, zasazenou do poválečné Ameriky, vzdal výtvarně i dějově hold tradici klasického Hollywoodu s žánrem muzikálů 30. – 40. let. Ke zvláštnostem filmu patří skutečnost, že po vzoru jazzové hudby byla řada dialogů vedena formou improvizace, což nakonec obnášelo zvýšené nároky na střihovou skladbu, aby se zachovala vnitrozáběrová soudržnost i plynulost vyprávění. Píseň New York, New York se stala klasickým šlágrem a hymnou stejnojmenného města. „Noirový muzikál“, jak jej nazval Scorsese, bohužel nenaplnil očekávání divácké návštěvnosti a produkce skončila v hluboké ztrátě. S ohledem na dobový neúspěch filmu na Scorseseho dolehly deprese; roku 1978 na pokraji smrti skončil v nemocnici, a to kvůli předávkování drogami. Záhy jej však vyléčil jiný projekt, který Scorseseho opět vyzdvihl na výsluní americké žánrové kinematografie: Zuřící býk. (Česká televize)
(více)Recenze (111)
Neprávom opomenutý počin. Ešte viac ako absencia oscarových nominácií ma prekvapuje len niečo málo cez tisíc tunajších hodnotení a Scorseseho zmienenie v zaujímavostiach iba v súvislosti s nezhodami na pľace a drogami, čo pôsobí, ako keby nebol ani moc prítomný. No opak je evidentne pravdou. Nielenže má v réžii badateľný rukopis, ale tiež pridanú hodnotu v podobe pocty klasickému Hollywoodu. Veľkolepý hudobný film (nie muzikál) prevyšuje príbeh ústredného páru s geniálnym De Nirom, ktorý má ďalej k excentrickému umelcovi a bližšie k vyšinutému sociopatovi, čím tvorí chýbajúci článok medzi jeho podobnými psycho polohami v roli Taxikára a Kráľa komédie. V NY, NY je svojou neodbytnosťou navyše strojcom neskutočne vtipných scén. Zdarne mu sekunduje Liza Minnelli, lebo jej okrem spevu patrí obdiv aj za presvedčivé herectvo, keďže mi prestávala byť nesympatická s pribúdajúcim časom na obrazovke a zároveň (Z)rodila sa hviezda. ()
Pro mě to ani není muzikál v pravém slova smyslu, kdy jsou hudební čísla nedílnou součástí děje a posouvají ho dále, tady se prostě odvíjí nějaký příběh a vedle toho se tam ještě hodně zpívá (většinou na pódiu). Liza Minneli je sice fantastická zpěvačka a já mám jazz hodně ráda, ale ne zrovna v té unylé mainstreamové podobě, který tady reprezentuje ona, takže jsem vzala spíš za vděk těmi několika málo našlapanými výstupy s Jimmyho odvázaným saxíkem. Co se týká příběhu, tak mnohem lepší je první polovina filmu, která je naprosto perfektní romantickou komedií, kterou táhne především temperamentní a skvělý Robert de Niro, když jim to pak v druhé půlce začne skřípat, začne se hrát spíš na vážnější notu a ztrácí to maličko šťávu, za to úplný závěr se mi svou neotřelostí moc líbil. Celkově by snímku asi neškodila kratší stopáž, ale zase z něj dýchá ta pravá scorseseho atmosféra a o průměrnosti tady nemůže být ani řeč. ()
Geny Judy Garland se prostě nezapřou. Liza Minnelli byla, dle mého skromného názoru, dokonce ještě lepší zpěvačka a herečka, než slavná maminka, byla tak zajímavě, netuctově krásná (Slashere, ty jsi idiot) a talentu probrala celé hrstě. Film, točený převážně ve studiích, krásně nasvícený, takže oči se popásly, byl bohužel jeden z největších Scorseseho propadáků, protože biografy se v té době prohnala tsunami jménem Star Wars, a diváci raději dali přednost nekomplikované pohádce před nostalgickým, psychologicky složitým výletem do poválečné éry, kdy ještě pořád vládl jazz. Mé oči a uši se popásly taky, problém bych akorát viděl v postavě De Nira, který je tady i na můj vkus moc velký buran (a zejména v první půlhodině to dává patřičně najevo, že byste ho nejraději přetáhli baseballovou pálkou) a pak ve stopáži, která prostě neospravedlní poněkud řídčí zápletku, o takovou půlhodinu to prostříhat a bylo by to ideální. ()
Francine a Jimmy, dva divoký ohýnky, který uměly dohromady roztomile plápolat v souznění, způsobit závažný popáleniny i destruktivně obrátit všechno kolem v troud. Bohužel pro tenhle bezesporu kvalitní film, za 155 minut vyhasne každej táborák, a když se u něj navíc pořád zpívá (a já muzikálům neholduju), vykřesal ze mě onen vznětlivej pár "pouhý" tři velice zápalný jiskry, jež mi žhnoucí v tóninách durových akordů připomněly, že najít ten správnej souzvuk je někdy pěkně Durová kovbojka, co se nedá jen tak Wohnout k obrazu svému. ()
Můj nejoblíbenější film dvojice Scorsese - de Niro. Jeden z hlavních kladů filmu vidím v tom, že se de Niro naučil skvěle "hrát" hráče na saxofon, to se málokdy vidí, ve většině filmů jsou záběry herce hrajícího na nástroj opravdu k pláči. Klobouk dolů před de Nirovým výkonem!!! Člověk by nevěřil, že na to před tím nehrál. Film má spád, vtip, spoustu skvělé hudby, Lizu Minelli jako herečku sice moc nemusím, ale i ta je dobrá. Podle mě skvělý pohled do života jazzového muzikanta. ()
Galerie (30)
Photo © United Artists
Zajímavosti (15)
- Píseň "New York, New York", kterou zpívá Liza Minnelli v závěru, byla napsána speciálně pro tento film. Teprve rok po jeho uvedení ji celosvětově proslavil Frank Sinatra. (StarsFan)
- Vo filme sa často improvizovalo, čo sa pripisuje tomu, že režisér Martin Scorsese v tom čase užíval kokaín. (classic)
- Ta samá píseň měla původně znít jinak, De Niro ale její skladatele, Kandera a Ebba, přesvědčil, aby ji předělali. Oba dva mu později v mnoha rozhovorech děkovali za jeho vliv na vytvoření jedné z nejznámějších písní historie. (StarsFan)
Reklama