Víly z Inisherinu

Fuckin' Hell! Silně konverzační kus, z kterého je cítit divadelní prazáklad, komorní atmosféra, Irsko, melancholie, pocit konečnosti bytí, lidská malichernost i svéráz, ozvěny (krvavého) 20. století...a přitom je to místy absurdně vtipné...a samozřejmě i skvěle zahrané a natočené...jak je u McDonagha zvykem...ta ústřední dvojice a její svár je dokonalá! A kdybych chtěl mluvit reklamní zkratkou - Laurel a Hardy v Bruggách po dvaceti letech! :-) (19.12.2022)

Druhá MekKhoblihova žvanivá interakce Kolína s Bryndalem už nedopadla tak slavně, jako když kluci tenkrát řádili v Bruggách. Irská občanská válka metonymizovaná do absurdní, pomalu zrající pitoreskní soutěže o největšího a nejzarputilejšího vesnického idiota v zapadlé irské ostrovní ovcošukárně je velmi okatou rádoby Beckeťárnou, možná dokonce méně otravnou, ovšem i tak se spíše jedná o absurdní materiál pro artové hnědopichy a divadelní snoby, kteří tolik milují hledání nestrávených zbytků v hovnech. Absurdní materiál, jehož poetické či černotumorné finesy plně docení snad jen řádně vyincestovaný a s drobným hospodářským zvířectvem léty pokřížený starousedlík keltských widlí a v němž se nepřeqapivě Kokota zase nedočkáte. Čili to tak nějak vcelku nudně, ovšem docela příjemně a rázovitě plyne, zejména díky naprosto skvělým kašparům a nepokrytému honění autora nad krásami Irska. A že je, kurva, nádherné, a nestydí se to ukázat! Pseudoyntelechtuální pětku tedy degraduji na homoseksuální čtyřku a tu na estetickou a výkonnostní objektivní trojku. (20.12.2022)

Martin McDonagh zvládne i u svého 4. celovečerního filmu diváka v různých momentech pobavit, Víly z Inisherinu ovšem doposud vyznívají nejtragičtěji z jeho tvorby. Díky neskutečným přesahům i možnosti se v rámci dvou hlavních postav snadno poznat, není vůbec těžké Víly z Inisherinu označit za dosavadní McDonaghův magnum opus…. (15.12.2022)

(ne)Oficiální finální část volné trilogie z Aranských ostrovů. Z McDonaghovy filmové tvorby to tedy má zatím nejblíže divadelním kořenům. Což je problém. McDonagh je lepší scenárista než režisér a lepší dramatik než scenárista. A jako filmový režisér se snaží schovat výraznou divadelnost scénáře. Což je chyba, lépe kdyby ji plně přijal za svou. Jde o drobnost, která však spolu s tím, že to není nejlepší část trilogie, která navíc i jako celek je ve stínu Leenanské trilogie (díky geniálnosti Osiřelého západu), znamená, že Inisherin působí jako drobný krůček zpět pro McDonagha jako scenáristu i jako režiséra. Od filmového debutu jsem si přál, aby McDonagh pro film byl stylem i látkou blíže svým kořenům. Potvrzuje se však okřídlené "dej pozor na to co si přeješ, mohlo by se to vyplnit“. Znamená ovšem cokoli z toho, že to není výtečné či snad skvěle zahrané? Nikoli. (08.02.2023)

Martin McDonagh opět přišel s velmi dobře napsanými postavami a jejich ještě lepšími dialogy. Výborné herecké obsazení (čímž nemyslím jen čtyři nejdůležitější postavy) využilo jejich potenciál na maximum. Jen mi tentokrát přišlo, že závěr filmu nedostál nastaveným očekáváním (dokonce jsem přesně tipnul, která postava zemře, protože takhle to v podobných filmech chodí). (02.02.2023)