Matky

Další z nekonečné řady českých vztahových komedií, tentokrát o čtyřech matkách a jejich trampotách všedního dne... první polovina filmu vyloženě trapná s urputnou často ukřičenou snahou o jakože vtip a v druhé polovině něco málo jako by se i našlo, co by ospravedlnilo vznik něčeho takového, ale dvě hvězdy za opravdu nabušené sympatické obsazení i do těch nejmenších rolí. (26.10.2021)

u českých "komedií" jsem připraven na leccos,takže Matky mě ničím nepřekvapily.Je to taková ta klasická česká dramedie,kde ale moc nefunguje ani komediální ani dramatická část,děj je průhledný a vše dopadne přesně tak jak kohokoliv napadne v prvních pěti minutách.Postavy jsou z větší části šablonovité,stereotypní a nesympatické a to včetně těch,kterých by nám mělo být líto.Dokonce ani moje žena se nebavila a to je schopná těmto filmům odpustit mnohem víc než já...40% (24.10.2021)

Pozvánka od manželky do kina se neodmítá a byť bych na Matky sám asi nikdy nešel, netrpěl jsem předsudkem. Nedávno jsme v televizi spíš náhodou narazili na Ženy v běhu a bylo to tehdy vcelku milé překvapení.  Českým vztahovkám sice příliš neholduju, ale když si od nich člověk dostatečně odpočine, dají se ty klišovité eskapády  vcelku přežít. Teď koukám na jméno režiséra a co má za sebou, hm a odvážní jsme tedy skutečně byli, tohle mohl být průser srovnatelný s Kotíkem. Ani obsazení není zrovna hvězdné a jak to tedy dopadlo? Začnu-li prostým srovnáním s Ženami v běhu, hůř, jinak ale alespoň snesitelně, tedy dokážete-li unést kopu klišé a mlácení prázdné slámy. Krátké epizody ze života rozdílných archetypů čtyř žen, nány influencerky, bohaté nány, nesmělé nány a blbé nány.  Mužský jin je trochu upozaděn, byť má několik svých slavných okamžiků a holdujete-li stále stejné komické poloze Jakuba Prachaře nebo chcete slyšet pičovinu (to slovo ) z úst  Štěpána Benoniho, rozhodně  neváhejte. Kromě Jiřího Langmajera to sice pánům hodně skřípe,  když mají i něco hrát, ale to se dá u těchto  tzv. nenáročných komedií vlastně odpustit. Na druhou stranu musím přiznat, že  jsem se někdy nejen pousmál,  ale opravdu i zasmál, což sice může být spíš mým věkem a úbytkem šedé hmoty mozkové či prostou radostí, že už zase můžeme do kina...V současné televizní produkci (do kina tohle nepatří) nic, co by nějak vybočovalo od šedivého průměru nanicovatých vztahovek s vtipem vystříknutého mléka kojící matky... Dvě nebo tři? (26.06.2021)

Nevím, jestli jsem v tom sám, ale přijde mi, že posledních X let tuzemská kinematografie plive jeden zbytečnější kousek za druhým, zatímco  filmy, které máte chuť vidět opakovaně, by se dali spočítat na prstech jedné ruky po amputaci malíčku. Klasika poslední doby….ha, ha, ha, hi, hi, hi….invence nula….nějaký ten vztahový propletenec….nesmí chybět Langmajer, Hřebíčková nebo Prachař…..a bác, my jsme matky. Jako proč? Neviděl jsem příběh, neviděl jsem nic….jenom pár okoukaných tváří četlo před kamerou scénář. Jako co se týče mne, tak Otce bych určitě raději netočil. (01.11.2021)

prekvapivo vyzretý debut pojednávajúci komplexne, neprvoplánovo, empaticky a vkusne o téme materstva a ženstva v modernej veľkomestskej spoločnosti. nekonvenčý formálny prístup dokonale dopĺňa precízne štruktúrovaný a s ľahkosťou rozprávaný príbeh štyroch princípov bytia matkou, darí sa mu ísť do hĺbky aj bez straty odstupu, lavírovať medzi psychologickým napätím a inteligentným humorom. to všetko podkresľuje veľmi progresívne dramaturgicky vystavaný soundtrack. no skutočnou osou a piliermi sú herecké výkony na svetovej úrovni, každá zo štyroch hlavných predstaviteliek si zaslúži českého leva. (03.11.2021)