Poslední pokušení Krista

Věhlasný Martin Scorsese natočil film o největší historické celebritě. V jeho tvorbě se dá vysledovat jistá pravidelnost. V každé dekádě natočí poctu nějaké významné postavě. V 90. letech Dalajláma, v roce 2004 přidal Howarda Hughese a v roce 1988 po kristu si umanul točit o tomhle velikánovi. Přiznám se že nejsem žádný velký znalec písma svatého, ale dle mého soudu takhle nějak to tehdy mohlo být. Trošku mě zpočátku ovlivnilo, že jsem jako první viděl Gibsonovu řezničinu Umučení Krista. Scorsese pojímá film přecejen daleko více globálně. Samotnému utrpení Krista se věnuje asi v 10 minutách a to včetně visení na kříži. Těžko jsem se dokopával k tomuto filmu, ale nakonec jsem rád že jsem jej viděl. Filmová kvalita bezesporu veliká. 80% (22.07.2011)

Už od začátku, kdy naběhlo písemné popření přímé inspirace evangelii, sledujeme film jehož natočení je inspirováno knižní předlohou o Ježíši, jehož příběh je v mnoha věcech rozdílný nežli původní Ježíšova cesta. Úplně se mi nabízí srovnání s Gibsonovým Umučením Krista, ale nemá to význam. Filmy jsou velmi odlišné a jejich tvůrci rozdílní. Umučení sází hodně na sílu viděného utrpení Ježíše, ale Poslední pokušení spíše ukazuje slabost a to, že i Ježíš může udělat chybu a chybovat je přeci lidské. Rozpolcenost Ježíše, který si není jistý svým osudem, údělem a tím co musí vykonat. Např. scéna kde se z lidí napadených ďáblem snaží zlo vyhnat je velmi silná a sugestivně působí(hlavně pro, že jim ježíš láme vaz.... ).Ježíšovo závěrečné "snové zmýlení" a návrat, aby si sám uvědomil co musí a chce udělat a nemyslel jsi, že je to pouze jeho povinnost. Film je chvílemi nudnější než by se dalo čekat. Hlavní role Wiliame Dafoe je skvěle zahraná a Jidáš v podání Harveye Kietla(jeden z oblíbenců Martina Scorseseho) hraje také velmi dobře. Hudba a kamera jsou jako vždycky velmi silná zbran. V tomto díle jedna z nejsilnějších. Působivá hudba a chvílemi skvělá kamera(nálety na bod, odlety, plynulé otáčení...). Režie je bezchybná. Celý film je plně ovládán Martinem Scorsesem, který rozhodně moc dobře ví jak se má co dělat, aby výsledek byl skvělý. Nevím jestli se na film nekdy podívám znovu, ale je to velmi zajímavý a na zamyšlení jistě silný snímek. Nejsem si plně jist 5*, z důvodů, že jsem chvílemi opravdu často hleděl na posvícený display mých hodinek. (07.02.2005)

Asi nejkřesťanštější film, co znám (nejpravdivější film, co se týče zachycení pravých a těch opravdu důležitých z křesťanských myšlenek). Při prvním shlédnutí to byl jistě jeden z mých tří nejsilnějších filmových zážitků. Při nedávném zatím posledním shlédnutí mě uvrhl do několikadení deprese. Vždycky ho pochopím trochu jinak, vždycky nacházím nové a nové myšlenky. Geniální hudba, geniální Willem Dafoe, hodně hodně hodně dobrá režie, střih a vůbec všechno - především scénář. No prostě to musíte vidět... :-) 12. 10. 2006 : Nejkřesťanštější a v tomto směru nejpravdivější (a nejkrásnější) film je Deník venkovského faráře od Roberta Bressona (ale Poslední pokušení je hned po tom) (08.10.2006)

Geniální zamyšlení nad podstatou nejenom křesťanství, ale vůbec víry jako takové. Film s duchaplným scenářem, který nabourává vžité pohledy dogmaticky uvažujících jedinců, kterým Scorseseho přemýšlivý, jinaký náhled na osobu Ježíše Krista nemusí být vůbec po chuti. I obrazově dominuje. Scénu ukřižování je kompozičně úžasná a všimněte si také, že při křížové cestě na Golgotu se Scorsese inspiroval obrazy starých holandských mistrů, mám tím na mysli postavení lidí, jejich gesta, výrazy, mimiku. Zapalování kinosálů ze strany radikálních křesťanských spolků při samotné premiéře filmu považuji za důsledek hlubokého nepochopení tohoto Scorseseho stěžejního díla. PS: Neméně geniální je i Gabrielův netradiční soundtrack. (02.06.2002)

I Scorsese býval kdysi dávno mladý a nevybouřený, ale přitom už měl schopnosti a talent... a hlavně měl koule a chuť říkat velké věci. Což je kombinace ze které vzešel jeho dosud, a asi už i provždy, nejlepší film. Film o hříšném a anarchistickém židovském schizofrenikovi, který odpadl od víry, pomáhal zabíjet své soukmenovce, založil si vlastní sektu a odešel do pouště pořádat hippie festivaly. A aniž by ho stavěl na piedestal, či shazoval a odsuzoval, mluví Scorsese jeho prostřednictvím o víře a jejích hlubších základech, o člověku a jeho animální podstatě, i o historii a jejích mýtech, které formovaly celou naši civilisaci. Geniální film. Byť do značné míry díky jeho předloze. 9/10 (18.04.2012)