Casino

Gangsterky, kriminálky a filmy o mafiánech jsou většinou NA - JEDNO - BRDO, ale po shlédnutí Casina prostě musím změnit názor, protože když člověk vidí tohle, tak jako by mu někdo vstříkl novou krev do žil. Martin Scorsese umí točit filmy, a především umí točit gansterky, což se třeba nedá říct o režisérovi de Palmovi, který natočil pro někoho tak hodnotné skvosty jako jsou Neúplatní, Zjizvená tvář nebo Carllitova cesta a nechci ho nijak hanit, ale narozdíl od Scorseseho mi tento pán prostě trošku nesedl. Casino je film který má 171 minut, a udržte diváka v křesle takovou dobu. Já na to koukal v noci, do půl čtvrtý do rána, ležíc v posteli. Při obyčejném filmu bych byl během pár minut tuhej, ale tady to prostě nešlo. Životní příběh chlapa, kterého hraje deNiro totiž začíná a svižně, ale opravdu svižně, ubíhá celé tři hodiny, kdy se na konci nestačim divit, že to tak rychle uteklo, a to je hodně zvláštní. Málokdy mě film dokáže udržet takovou dobu, a tři hodiny už je pojem, ale tento film to dokázal. Ve čtyři s kruhy pod očima jsem si s chutí mohl přiznat, že tak dobře natočený film jsem dlouho neviděl, a okamžitě jsem si ho zamiloval. deNiro je elegán, role mu sedla, zde nelze někoho milovat nebo nenávidět, člověk prostě sleduje jak to svižně všecko samo od sebe plyne. Neexistuje hluché místo, neexistuje chvilka nejistoty nebo nedej bože nudy, neexistuje nic, co by se tomuto filmu dalo vytknout. Casino se pro mě stává filmem, který jsem si na první pohled dokázal zaujmout a tři hodiny sledování bylo pro mě jako procházka rájem, která se jen tak znova nezopakuje. (03.01.2009)

Působivému retru Martina Scorseseho nemám po formální stránce co vytknout. Atmosféra doby je vystižena přesně a herci v nezvyklých úlohách září. Příběh se ale v druhé půli pozvolna vleče a závěr odhadnete dřív než by si tvůrci přáli. Hysterické Barbie Sharon Stoneové jsem měl po pár minutách plné zuby a Joe Pesci by zasloužil kulku mnohem dřív, což byl ale zřejmě režisérův záměr. Casino je kvalitní krimi drama, jen mi bohužel z hlavy vyprchalo dřív než bych si přál. (22.03.2009)

Fakt je ten, že Scorsese tak trochu sází na jistotu. Formou i vypravěčským stylem je Casino dost podobné Mafiánům, Špinavým ulicím, ale i Zjizvené tváři, či Kmotrovi. Popisuje vzestup, vrchol a pád člověka a jeho blízkých. Ovšem nutno podotknout, že to opět Scorsese zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přesně ten stejný strhující dobový "feeling", který vystřihl v Mafiánech, je totiž i tady. Podobně laděné (a i točené scény), podobná dobová hudba, téměř stejní herci a brutalitou se tu opět také nešetřilo. Možná není příběh tak obsáhlý a rychlý jako u Mafiánů, ale ani mi to nevadí. Scorsese opět famózně vede herecký ansámbl. De Niro, který se tentokrát chopil hlavní role, svojí postavu opět nastudoval a zahrál naprosto precizně a po právu je právě on společně s vynikající Sharon Stone nejsilnější herecký článek filmu. Pesci tak trochu oproti své nezapomenutelné kreaci z Mafiánů "ubral", ale přesto tam několik těch jeho typických výstupů opět bylo a opět bylo na co koukat. Scorsese režíruje špičkově a vyzrálost a doslova životní zkušenost srší z každého záběru kamery. Celkově je tak Casino formálně špičková a obsahově stylově natočená pecka, která neztratila a ani nikdy neztratí svůj lesk, noblesu, šarm, vyzrálost a sílu. (30.03.2004)

Scorsese je velký vypravěč, který dokáže bez problémů udržet divákovu pozornost na celé tři hodiny. Film stojí na zajímavém, neotřelém ději a hercích. Zatímco De Niro je standartně dobrý, Joe Pesci je fenomenální. Jeho postava je ztělesněním zla. Ač malý postavou, vyzařuje suverenitu, neomalenost, krutost, vzbuzuje respekt. Ale kdo opravdu září, je Sharon Stone, která by si za svou náročnou roli zasloužila Oscara (páni akademici opět spali). Ona je hlavní hvězdou filmu. (13.04.2003)

Zaplatím cokoliv - dokonce více než královské výkupné - sedm třínožek na oheň, deset zlatých prutů, dvacet třpytivých kotlů, tucet hřebců, sedm krásných žen a nevzpomínám si, co ještě - možná vrabce na střeše, ale ať mi nikdo netvrdí, že Casino nejsou doslova zkopírovaní Mafiáni. Se vším všudy. Opět tu máme sociální atributy privilegované společnosti (tzv. vydělení lidské polis na ty, co maj koule, a na ty, co jezděj po ránu metrem do fachby), stejné herce, voice-over, preciznost, zlom uprostřed notoricky plujícího děje a podobně a tak dále. Krom toho se zde spojily dvě nepříjemnosti - neochota Scorseseho střihat (už na projekcích Mafiánů se diváci ošívali, proto bylo třeba editováním děj popohnat) a slabší příběh (chtělo připsat další postavu typu Ray Liotta, nebo předepnout betonářskou výztuží dramatický oblouk). (14.11.2007)