Alice už tu nebydlí

Tak trochu netradičná road movie. Výborne hrajúcu E. Burstyn tu však svojim zjavom a povahovým charakterom zatienil jej filmový syn - Tommy (Alfred Lutter III). Ten mi tu neskutočne liezol na nervy. Mať takého "drobca" doma, tak lámem nad ním varechu každý deň. A s tým je spojená aj väčšina zaujímavých situácií vo filme - konfrontácia medzi matkou a synom tu bola jedinečná, všetko ostatné bolo len také krovie, ktoré miestami trochu nudilo. Aj napriek tomu si však myslím, že si nadpriemerné hodnotenie snímok zaslúži. 75/100 (09.10.2017)

Takový jednoduchý film, jednoduchý příběh o jednoduchých lidech, jednoduchý ale duchaplný - a vlastně krásný film... Alice už do Monterey nedojede, ale do cíle nakonec ano, protože potkala svou Lásku. A vůbec to nebylo ani trošku banální... Tohle je fakt moc příjemný film, byť ty věci lidské v něm jsou někdy těžké a přebolestné. A přesto nakonec příběh se šťastným koncem, co nemusí být nutně hollywoodský happyend. Docela vtipný je pohled na poutač baru "Monterey" v posledním záběru filmu, vlastně je to takový symbol toho, že vše nakonec je jak mělo být... A mudrlantům, pindajícím o žánrovém blablablabla... něco moudra nakonec: Je to >jen< příběh... ;-) (13.02.2006)

Americké tragicky rozbité rodiny, teror na ženách s deťmi, ich nenapraviteľne nepodarené vzťahy s pochybnými mužmi, to všetko sú vďačné témy mnohých drám, tejto nevynímajúc. Pre Ellen úplne zaslúžená soška, síce to bolo trošku viac preplakané, ale budiš. Kristofferson a Keitel svoje postavy zvládli tiež dokonale, respektíve ich postavy boli dokonale zakomponované do príbehu. A potlesk si zaslúži aj ten chlapec v úlohe Aliciinho syna. Ale aj tak by to celé chcelo ešte trošku prihodiť dreva do ohňa. 75%. (05.02.2008)

Ocenění: Oscar - hlavní herečka (E. Burstyn); nominace: vedlejší herečka (D. Ladd), původní scénář BAFTA - herečka (E. Burstyn), film, scénář, vedlejší herečka (D. Ladd) MFF Cannes - nominace na Zlatou palmu. .... Scénář : Robert Getchell. Kamera : Kent L. Wakeford. Hudba : Richard LaSalle. Hrají : Ellen Burstyn jako Alice Hyattová. (23.05.2011)

Alice vznikla za dost netypických podmínek, kdy Warneři byli již během natáčení The Exorcist tak nadšení z výkonu Ellen Burstyn, že jí nabídli, aby si sama vybrala libovolný projekt, ve kterém chce nadále hrát (či ho dokonce režírovat). Tak mezi haldou scénářů vyhrabala ten Getchellův a rozhodla se, že svěří jeho režii nějakému mladému dravému režisérovi. Coppola jí tehdy doporučil ať se mrkne na Mean Streets, ze kterých byla nadšená, ale nebyla si jistá, zdali mladý italoamerický floutek Scorsese je vůbec schopný natáčet ženské postavy. Napřímo se ho zeptala při osobním setkání, co ví o ženách, na což on pokrčil rameny se slovy "Nic, ale rád se o nich něco naučím." A tak tu máme Alici, vdovu středního věku s dospívajícím synem v příběhu plném postav, které dodržují tehdejší Scorseseho schéma naturalistické ukřičené a užvatlané nesnesitelnosti, akorát to tentokrát nejsou (pouze) namachrovaní muži, ale i ženy a děti, takže přirozeně při některých výměnách mezi hlavní postavou a jejím synem budete mít pocit, že byste raději chroustali sklo. Scorseseho chick-flick je zpětně prazvláštní bizár s podivným tempem (patrně způsobeným celkem zásadním sestříháním, zejména první třetiny), nervózní ruční kamerou, překvapivě srdcervoucími emocionálními scénami a s opravdu strašidelnými vedlejšími postavami. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: Kdo je Vera? Co tam dělá ta Vera?! Kde se tam vzala? Co se jí vlastně stalo? Nic mi totiž v romantickém závěru nemohlo vzít větší vítr z plachet než když připlula do záběru, prohlásila "Feels like fall today." a zase z něj odplula. Co to... proč... Vera... fucking Vera?! (22.08.2023)