Čas zabíjet

Pro tentokráte bude nejlepší začít od konce. Závěrečný rádoby strhující a autentický projev McConaugheyho nechává naprosto chladným. Je brutálně nevěrohodný a jednoduše se do poroty zavárající očka nepřevtělíte, takže pokud to nechcete "zuby nehty" cítit, vězte, že neucítíte. Mezi mladým právníkem a ambiciózní studentkou to skvěle jiskří a vzájemně se doplňují, Kevin Spacey skvěle laškuje/hláškuje a soustavně "v lihu" Donald Sutherland v roli, v jaké nebývá moc často k vidění. A nesmíme zapomenout na hlavního hříšníka, jehož pomsta byla už mnohem uvěřitelnější, než ony právnické oplétačky. Největší tažnou silou však zůstává hned úvodní brutální akt a následné tóčo v baru. (27.10.2007)

I když ten film je fakt dobrej, dramatickej a napínavej, nemůžu se ubránit dojmu, že se mnou od začáku John Grisham manipuluje. Jeho postavy jsou moc černobílý, takže mi nedává možnost volby. Navíc snad jen v USA je možné vůbec uvažovat o tom, že by měl dvojnásobný vrah šanci vyváznout bez trestu. Tím ale nechci shazovat kvalitu filmu – je to film, ve kterém soupeří morálka se zákonem a určitě stojí za zhlédnutí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor – |akce – | napětí ** | pustil bych si znova *** (25.01.2014)

No bych neřekl že toto bude od Schumachera....PŘEDSTAVTE SI, ŽE JE BÍLÁ, to mě prostě odrovnalo, perfektní film o jižanské nenávisti k černochům, výborně ztvárněné postavy v hvězdném obsazení at už McCounaughey, Bullock, Jackson a Spacey. Tohle prostě nemohlo dopadnout špatně, jasně, pár klišé tam je, ale prostě ten film má co říct, moc pěkné. Jinak i přes to, jak tam byli všichni zpocení jak svině, tak na Ashley Judd se koukalo moc pěkně. (18.06.2016)

Dnes, s odstupem let, už je jasné, že jde opravdu o jeden z nejlepších soudních thrillerů devadesátých let. Bez ohledu na to, že bez některých scén bych se obešel, a že některé momenty byly trošku chtěné, je to strhující drama, plné silných emocí, napětí a výborných hereckých výkonů. Soucítil jsem s Carlem a rozuměl tomu proč udělal to co udělal, běhal mi mráz po zádech při Jakevě závěrečné řeči, a i když už jsem při repríze věděl jak dopadne, přistihl jsem se, že jim stejně oběma držím palce. (13.03.2012)

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)