Smích se lepí na paty

Film, který pořádně začíná až po hodině, aby po chvíli skončil! S nástupem Bohdalové se začne odvíjet zajímavý a konkrétnější příběh. Ale do té doby je to jen neurčité, rozplizlé nic. Vůbec jsem netušil o čem ten film je. Jediné, co se mi líbilo, byla zvláštní posmutnělá atmosféra, která se táhne celým filmem. 60% (18.05.2021)

Televize mě opět potěšila uvedením této hořké komedie, kterou jsem už několikrát viděla, a ani tentokrát jsem si ji nenechala ujít. Herecké obsazení skvělé, obzvláště duo Brodský – Bohdalová je excelentní. Taky příběh je nápaditý a originální a když přidáme úchvatné záběry zasněžených hor, je to skvělý zážitek. Krásná kamarádská atmosféra plná pohody a lidskosti panující mezi dřevaři kontrastuje s chamtivostí vlastní rodiny důvěřivého poctivce a všeuměla Bródi. Je to velmi lidský film, ráda se na něj ještě někdy podívám. (22.01.2013)

Nejbrodštější možný Brodský ve své obvyklé podobě a formě jako svérázný samotář s kupou nápadů, chutí do nových činností, přesvědčením o vlastních schopnostech, ale přesto též s těžko vysvětlitelnou a popsatelnou skepsí z osamělosti a také z nezastavitelného stárnutí. Člověk, který si většinu ze svých trablí zavinil sám, ale nebyl by to on, kdyby jimi netrpěl. Člověk, který se rozešel ze svou rodinou, a zařídil si svoji vlastní z lesních dělníků a hajného. Člověk, který by ještě rád nalezl velkou lásku, ale dobře si uvědomuje, že pravděpodobně je na ní příliš starý. Ale hlavně tato vlastně autobiografická postava pana herce Vlastimila Brodského netrpí žádnými ohavnými rádobysymbolizujícími rysy, které tak často úplně dělají z obyčejných lidí "hrdiny" a "velké lidi". Ani náznak nepřirozeného patetismu, falešné nostalgie a zastírajícího sentimentu! Jednoduchý, a proto tak složitý a pravdivý člověk! (01.01.2005)

Vážně netuším, proč by se měl smích lepit zrovna na paty. Spíš to vidím tak, že se přilepil na podrážky ... na bezpočet podrážek. Tudíž ho bezpočet nohou roznesl po širokém okolí, jeho koncentrace tím pádem rapidně poklesla a popravdě řečeno - mnoho z něho nezůstalo. Tím ovšem nechci jakkoli naznačit, že by se snad proto narodil špatný film. Jistě - není dokonalý: Až příliš okatě cílí na emoce, neboť předpokládá, že správný divák je útlocitný. Až příliš neomaleně postrkuje do popředí Joskovo trochu podivínské hračičkovství, neboť předpokládá, že správný divák se chce pobavit (jen tak mimochodem - co se všestranného kutilství i obveselovacích schopností týká, s velkou převahou vede všeuměl Bohouš ze seriálu "Chalupáři" z roku 1975). Nicméně jádro příběhu je zdravé a jeho zpracování empatické. Jen je v něm až moc hořkosti a smutku a samoty - na to, aby se s čistým svědomím mohl nazývat komedií ... 3,5*. (07.05.2019)

Docela neobyčejný film o docela obyčejných lidech s docela neobyčejným Vlastimilem Brodským. Neutuchající životní optimismus jeho postavy je sice poněkud neuvěřitelný, nicméně právě Vlastimilovo podání role jí uvěřitelnost dodává v dostatečné míře. Moc a moc jsem se s tímto filmem ztotožnil a dávám 90%. (23.03.2010)